Výzkum zaměřený na studium "hmyzí řeči", tedy pohlavních feromonů, se stal inspirací pro vznik nejnovější inscenace činohry Národního divadla. Pod názvem Dotkni se vesmíru a pokračuj má premiéru 3. listopadu na Nové scéně. Text Reného Levínského připravil režisér Jan Frič. Na jevišti se objeví David Matásek, Martina Preissová, Saša Rašilov, Jana Janěková ml., Jan Bidlas, Pavlína Štorková, Igor Orozovič, Ondřej Pavelka, Alois Švehlík a Jiří Štěpnička.
Podle dramaturga Jana Tošovského vypráví novinka o světě vědy, spolku Sisyfos, cestě z vrcholu až na samé dno - a pak zas dál. Jejím tématem je genetika, konkrétně manipulace genomu. Hlavním hrdinou je prvotřídní vědec, kterému se podaří poodhalit princip druhové změny, a tím i podstatu evoluce. Následky jsou ovšem nedozírné...
"Jedinečným rysem této Levínského hry je nejen její zasazení do reality. Odehrává se v Praze a objevuje se v ní park Stromovka, dejvická restaurace U Topolů či vršovická kavárna Zenit," řekl Tošovský. I vědecký výzkum, kolem něhož je fiktivní příběh vystavěn, je reálný. Jeho hrdinou je biochemik Aleš Svatoš, který mu věnoval dvacet let života.
"Podstatné části výzkumu se prováděly v Ústavu organické chemie a biochemie v Praze, kde proběhla i první čtená zkouška naší inscenace. Je to zvláštní pocit - procházet se po místech, kde se konaly experimenty vedoucí k významnému vědeckému objevu, na němž je divadelní hra založena," doplnil dramaturg.
"Vyšli jsme z historky, která se stala Honzovi Fričovi s jeho prvním počítačem," uvedl Levínský. Inspiroval ho i pobyt na Katedře matematiky Hebrejské univerzity, kde se setkal s příběhem matematika Ilji Ripse. Ten se v 90. letech pokusil dekódovat "boží vzkazy" zašifrované v Tóře - a překvapivě jich tam našel spoustu.
Levínský nechce prozrazovat, o čem konkrétně hra je. "Mám za sebou se svým amatérským divadlem spoustu debat, kde se řeší, o čem to bylo. Vždycky říkám - pojďme na jeviště a zahrajme to ještě jednou. Protože kdybych to uměl říct jednodušeji, tak to tak řeknu a netrápím se několik měsíců psaním. Hra je pro mě nejjednodušší a nejpřímější způsob, jak něco sdělit, kratším způsobem to nedokážu. Jestli někdo chce vědět, o čem to je, tak ať na to přijde," uvedl. Vědci sami označují tuto divadelní hru za hodně neobvyklý přesah své vědecké práce.
