Zařazení dvou kontroverzních her chorvatského režiséra Olivera Frljiče na festival Divadelní svět Brno, který ve středu končí, bylo oprávněné dramaturgické rozhodnutí. Tak hodnotí krok i zpětně divadelní profesionálové. Frljičova tvorba podle nich počítá s vypjatými reakcemi a je dobré ji českým divákům ukázat jako součást zprávy o současném stavu evropského divadla a podnět ke kritickému myšlení.
Proti Frljičově inscenaci Naše násilí a vaše násilí se v sobotu demonstrovalo před divadlem, a radikálové z hnutí Slušní lidé dokonce protestovali přímo na jevišti. Vadila jim nahota na scéně, zacházení s vlajkou a předem diskutovaný výjev s postavou Krista znásilňujícího muslimku, který ovšem sami na jevišti nemohli vidět, odešli totiž ještě před ním za asistence policie.
"Divadelní svět Brno je festivalem progresivního divadla a Frljič patří nesporně mezi evropskou špičku režírující na nejprestižnějších scénách. Naopak uvítal bych, kdyby festival s relativně důstojným rozpočtem přiváděl do Brna ještě víc takových jmen a neuspokojoval se s kvantitou tvořenou zejména českou produkcí, která koluje i po ostatních divadelních festivalech," uvedl na dotaz umělecký šéf brněnského HaDivadla Ivan Buraj.
Tématem Divadelního světa byla letos svoboda, k níž se podle dramaturgů různými způsoby vztahují obě Frljičovy inscenace. "Vzhledem k letošnímu tématu festivalu se o to více jedná o důležitý dramaturgický čin," soudí o zařazení Frljičových her ředitel Slováckého divadla v Uherském Hradišti Michal Zetel. Svoboda umělecké tvorby podle něj nemá mít pevně dané limity. Na druhou stranu označuje za legitimní i případné protesty, tvůrci musejí za svou tvorbu nést zodpovědnost - ovšem morální, nikoliv trestně právní.
Tlaku zvenčí, například pokusům o stažení hry, by se podle Zetela ustupovat nemělo. Na druhou stranu je třeba neustále komunikovat s lidmi a vysvětlovat. "Akci Slušných lidí bych z toho úplně vyjmul, to je čistě populistická prezentace před komunálními volbami. Ale je třeba si uvědomit, že v případě katolíků a vlastně všech věřících křesťanů se jedná také o citový problém, a nejen politický a společenský," doplnil.
S obavami si všímá toho, že diváckou obec v Česku již zase dráždí některé druhy inscenací. Na počátku 90. let tomu prý bylo podobně, pak se postupně staly hry například Elfride Jelinekové a Clause Peymanna běžnými. "Mylně jsme nabyli dojmu, že tomu tak bude navždy a můžeme na těchto základech stavět dál. Chyba lávky. Lidé, kteří do divadla nechodí, nebo jen málo, budou chtít navěky komedie, muzikály a nekomplikovaná dramata," konstatoval Zetel.
Podle Buraje má mít dobré umění v sobě neklid, ambivalentnost, má provokovat ke kritickému myšlení a nekolaborovat s ideologií a s jednoznačností. "Dnešní dominantní ideologií je kapitalismus, proto vnímám jako základní morální úkol tvůrce, bojovat proti tomu, aby se dílo stalo v první řadě produktem. V tomto si morálností Frljičovy tvorby nejsem zcela jistý, ale každopádně to, že používá náboženské nebo národní symboly, je zcela standardní umělecká strategie," míní Buraj.
Kritikům brněnského uvedení inscenace Naše násilí a vaše násilí podle Buraje chybí základní pochopení pro to, jak číst současné umění. "Umění je věcí kontextu. Kritizovat můžeme komplexní režijně dramaturgickou koncepci, ale vytvořit seznam zakázaných jednotlivostí je cestou k fašismu," dodal. Umění, škola i politika by podle něj měli vracet lidi k vnímání reality jako komplexní a provázané, kdy izolace jednotlivostí a jejich dezinterpretující výklad může sloužit manipulaci.
