Aktuální interpretací románu Franze Kafky Zámek vstoupí HaDivadlo do své jubilejní 40. sezony. Slavné podobenství zasadil mladý tvůrčí tým do současnosti. Odchyluje se při tom od tradičních výkladů Kafky, které v nedosažitelném zámku spatřují alegorii byrokratického a odlidštěného systému. Původně plánovanou květnovou premiéru zhatilo zranění v souboru, zájemci tak Zámek zhlédnou v úterý 9. září.
"O obecnou výpověď o lidském údělu jsme se nepokoušeli. Spíše jsme téma konfrontovali s dobou, ve které žijeme," řekl režisér Ivan Buraj. Současnost je patrná v kostýmech, návrhu scény, výběru hudby, ale také v jazykové rovině.
"Aby ta interpretace mohla být živá, nemůžeme používat každodennost a jazyk z roku 1922," podotkl Buraj. Tvůrčí tým v inscenaci rozehrává témata individuality, která je v současné společnosti často jen iluzí, nebo "nové totality", jež neumožňuje plnohodnotnou vzpouru proti systému, neviditelné moci a konformitě.
Kafka svůj mnohoznačný román napsal v roce 1922, avšak nedokončil jej. Hlavní hrdina K. je - podle svých slov - zeměměřič, jenž přijíždí do vsi a marně se snaží dostat na zámek, kde o všem rozhodují záhadní úředníci. Hlavní postavu v HaDivadle ztělesní Jiří M. Valůšek. Režisér na hrdinu pohlíží ambivalentně - je to hrdina bez programu, může být stejným monstrem jako zámek.
Inscenace hojně zmiňuje a využívá nová média a komunikační strategie. Část scén se odehrává v zákulisí, třeba v kuřárně a kancelářích. Herce po budově doprovází kameraman, obraz se živě přenáší na projekční plátno na jevišti.
Zámek dodnes inspiruje nejen literáty a divadelníky, ale také další umělce. Díky spolupráci výtvarníka Jaromíra 99 a amerického scénaristy Davida Z. Mairowitze nedávno vznikla komiksová adaptace. Kapela Kafka Band k ní letos vydala hudební nosič. Výstavu obrazů Rut Kohnové, inspirovaných právě Kafkou a jeho Zámkem, otevřel v srpnu Topičův salon v Praze.
