Karel Hašler by byl notorickým Zlatým slavíkem, nositelem ceny Thálie za jevištní výkon, nositelem Českého lva za hlavní postavy ve filmech a držitelem zlaté desky za počet prodaných nosičů hudby - kdyby si česká společnost v první polovině 20. století tyto popkulturní fetiše vytvořila. Tvrdí to dramatik a přes dlouhou a nucenou pauzu nejhranější původní autor pražského Divadla na Vinohradech Pavel Kohout, autor revue nazvané prostě Hašler. Je už jeho šestnáctým textem vytvořeným pro toto jeviště.
Inscenace bude mít premiéru 19. dubna v režii vinohradského principála Tomáše Töpfera s Petrem Rychlým v titulní roli. Kateřina Brožová bude Zdenou Frimlovou a Martin Zahálka Rudolfem Deylem st. Dalších zhruba pětadvacet rolí vytvoří například Lucie Polišenská, Pavel Rímský, Lukáš Příkazký, Jaroslav Satoranský, Jana Malá, Martin Davídek, Eva Režnarová, Ilja Racek, Jaromír Meduna a Otakar Brousek ml. Nejbližší reprízy této novinky se uskuteční 24. a 30. dubna a 8. května.
Karel Hašler byl hvězdou tehdejšího "showbyznysu" a současně hercem Národního divadla. Právě pro toto dvojí angažmá musel "zlatou kapličku" opustit. Přesto - či právě proto - Hašlera publikum nezavrhlo. Naopak, milovalo ho i tehdy, když propůjčil své příjmení stejně oblíbeným bonbonům.
Hašlerovy písně posilovaly národ
Pavel Kohout vypráví ve své inscenaci nejen o pozoruhodném životě českého umělce, který ukončila smrt v koncentračním táboře, ale přemýšlí také o osudových, byť často ze směšné přepjatosti pramenících půtkách, jež jeho život provázely. Zatím posledním Kohoutovým počinem na Vinohradech byla předloni 30. května muzikálová úprava Cyrana z Bergeraku pod názvem Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!! - Postmuzikál v režii Vladimíra Morávka. Při premiéře se tehdy dvaaosmdesátiletý autor objevil na Vinohradech přesně šedesát let a šest měsíců od chvíle, kdy se tu klaněl publiku poprvé.
Herec, skladatel a písničkář Karel Hašler, od jehož smrti uplynulo v prosinci 2011 sedmdesát let, byl obdivovatelem Prahy, které věnoval mnoho písní. K nejznámějším patří Po starých zámeckých schodech, My jsme ti Pražáci, Pětatřicátníci či Strahováček. Největší popularity však dosáhla Ta naše písnička česká, která se za nacistické okupace stala druhou hymnou. Během svého života napsal přes tři stovky skladeb, z nichž se třetina zařadila mezi evergreeny. Vedle skládání a zpívání se původně rukavičkářský tovaryš uplatnil i ve filmu a hrál i v Národním divadle. Během druhé světové války i přes zákaz zpíval vlastenecké písně. V roce 1941 byl zatčen gestapem a téhož roku zahynul v koncentračním táboře Mauthausen.
