České republice již nehrozí arbitráž kvůli pražským kulturním grantům, spor státu a divadelníka Petra Kratochvíla skončil dohodou.
Kratochvíl, který je spoluvlastníkem divadla Ta Fantastika a americkým občanem, podal před půl rokem žalobu k mezinárodnímu arbitrážnímu soudu kvůli tomu, že Česká republika podle něj neochránila jeho investice.
Ministr financí Miloslav Kalousek dnes novinářům řekl, že Kratochvíl se v dohodě vzdal i jakýchkoli dalších nároků plynoucích z jeho investice. Dohoda neobsahuje žádnou finanční kompenzaci, kterou by stát na základě uzavřeného smíru měl Kratochvílovi zaplatit. Kalousek uvedl, že šance Kratochvíla "nebyly malé", proto ocenil, že žalobu stáhl.
Ministr také uvedl, že napsal pražskému primátorovi Pavlu Bémovi dopis, ve kterém ho žádá, aby kulturní granty měly stanovena jasná pravidla a aby grantová politika nedeformovala trh. Novinářům však dopis neukázal a na dotaz, co se stane, pokud jej Bém nevyslyší, řekl: "Pak strašně zesmutním." Jednat s Bémem o grantovém systému nebude, protože ministerstvo financí není magistrátu nijak nadřízeno. Dopis podle Kratochvíla potvrzuje, že jeho obavy o regulérnost finančních toků v rámci udělování grantů byly oprávněné.
Znehodnocení své investice údajným narušením hospodářské soutěže vyčíslil Kratochvíl před časem na 70 milionů korun. Obrátil se kvůli tomu i na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr. Tyto jeho kroky měly podle dnešního výstupu za důsledek jen zpoždění pražských kulturních grantů i další dílčí změnu jejich systému.
Ta především zavádí nově dotaci na prodanou vstupenku, což kritizují zástupci neziskových organizací i třeba divadla menších forem či scény orientované na náročnějšího diváka. Dotace na vstupenku přispívá těm, kdo na vstupném nejvíce vydělávají.
Kratochvíl podal žalobu u arbitrážního soudu loni v létě poté, co spolu s některými pražskými divadelníky protestoval proti systému kulturních grantů. Kolem něj je více sporů. Ten, kterým se zabývá Kratochvíl a upozorňují na něj i zástupci neziskové sféry, se týká kulturních subjektů se statusem obchodní společnosti.
Obě strany však vidí problém jinde - neziskové organizace a nezávislí odborníci upozorňují na to, že obchodní organizace podnikající v kultuře jsou limitované v tom, kolik peněz mohou z veřejných rozpočtů dostat. A v Praze se podle členů grantové komise toto evropské pravidlo de minimis v případě některých příjemců grantů porušuje.
Podle pravidla de minimis mohou organizace založené za účelem generování zisku, což obchodní společnosti jsou, dostávat dotace z veřejných peněz jen výjimečně a do výše 200 000 eur během tří let. Členka grantové komise Marta Smolíková na pravidlo de minimis upozorňuje magistrát přes rok, ten stále odpovídá tak, že "to hlídá".
Foto: Jan Zatorsky
