V obřadní síni v Ústí nad Orlicí se v pondělí od 11.00 mohou lidé naposledy rozloučit s choreografem a zakladatelem Pražského komorního baletu Pavlem Šmokem. Jeden z tuzemských průkopníků moderního tance zemřel před týdnem ve věku 88 let.
Pražský komorní balet vedl dvě desítky let, ovlivnil mnoho tuzemských tanečníků včetně současného šéfa Baletu Národního divadla Petra Zusky. Ke Šmokovi jako k inspiraci se odkazoval i v pondělí světově proslulý choreograf Jiří Kylián.
Šmok se narodil v roce 1927 v Levoči, od roku 1939 žil v Praze. Dospívající Šmok byl divadelním ochotníkem, tancoval folklor, závodně bruslil a zářil v ledních revuích. K baletu se dostal v divadle E. F. Buriana, kde hrál. Po absolvování tanečního oddělení pražské konzervatoře pak působil jako sólový tanečník v pražské Armádní opeře a v Plzni.
Později se stal šéfem baletu v Ústí nad Labem a tři sezony pracoval i v Ostravě. Roku 1964 se stal spoluzakladatelem samostatného experimentálního souboru Balet Praha, který jako jeden z prvních z tehdejšího Československa pronikl i do světa.
V roce 1970 přijal Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet.
Nastudoval kolem stovky baletů, 60 ve světové premiéře. K nejznámějším patří Listy důvěrné, Sinfonietta, Fresky Piera della Franceska, Kreutzerova sonáta, Z mého života, Zjasněná noc. Spolupracoval s operou, operetou, muzikálem i činohrou.
