Nový umělecký šéf činohry Národního divadla Brno Milan Šotek chce navázat na tradici souboru a tvořivě ji rozvíjet. Pro příští sezonu proto chystá klasiku i české premiéry nových textů významných autorů, jako jsou Marius von Mayenburg a Martin McDonagh. V dramaturgickém plánu je deset premiér včetně Lucerny v nastudování nového kmenového režiséra Štěpána Pácla.
Bývalý dramaturg pražské první scény Šotek nastoupil do Brna od ledna letošního roku, nahradil Martina Františáka. Sezona 2019/2020 je první, kterou Šotek kompletně připravil. Mahenovu činohru chce profilovat jako jeden soubor, který působí ve dvou budovách - nejen v okázalém Mahenově divadle, ale také v komornější Redutě.
"Chci, aby Mahenova činohra byla jedna značka, divadla jsme se snažili k sobě spíše přiblížit, než aby se vydala nějakou diametrálně odlišnou cestou. Oba domy mají být odvážné, současné a hledačské," řekl Šotek.
Dramaturgický tým vytvoří Hana Hložková a Jaroslav Jurečka. Jednotný vizuál pro inscenace činohry v obou budovách připraví v příští sezoně fotograf Jindřich Štreit.
Změní se složení hereckého souboru. Z Národního divadla moravskoslezského přijdou Petra Lorencová a Ivan Dejmal, držitel Ceny Thálie pro mladého činoherce do 33 let. Z Olomouce zamíří do Brna Petr Kubes, další posilou bude herečka Tereza Páclová. Z Městského divadla Brno přestoupí Vojtěch Blahuta, během příští sezony se připojí ještě čtyři talenty z absolventského ročníku DAMU. Z různých důvodů odejdou ze souboru Jan Grundmann, Václav Veselý, Petr Halberstadt a Dušan Hřebíček.
Příští sezona přinese do Brna klasická dramata i české premiéry. Do první skupiny inscenací patří komedie Carla Goldoniho Mirandolína, Lucerna Aloise Jiráska nebo Slaměný klobouk Eugena Labiche. Jako první v Česku nastuduje Mahenova činohra Pera markýze de Sade od Dougha Wrighta, Mars od Maria von Mayenburga, Protokol Tracyho Lettse nebo McDonaghův Velmi, velmi, velmi temný příběh. Českou premiéru bude mít v Brně také Idomeneus od Rolanda Schimmelpfenniga. Repertoár rozšíří ještě Dobové tance Karla Steigerwalda a Liliom Ference Molnára.
