Dramaturg a překladatel Jan Tošovský přišel do Meetfactory letos na jaře, aby začal připravovat nový divadelní program. V minulé sezoně stihl dvě premiéry, z nichž si pozornost získal především politický kabaret Seber si to hovno. Aktuální sezonu zahájila inscenace You happy me happy podle skandálního francouzského spisovatele Michela Houellebecqa, v níž se nešetří nahotou a sexem.
Jak hodnotíte své dosavadní působení v Meetfactory?
Po půlce sezóny, navíc neúplné, se dá asi těžko hodnotit, ale v zásadě dobře. Na jaře jsme vytvořili dvě inscenace, teď 8. října jsme měli třetí premiéru. Zejména Politický kabaret aneb Seber si to hovno slaví úspěch, v současnosti plánujeme jeho vyvezení mimo Prahu společně s dalšími politickými inscenacemi jiných divadel, jako je Letí, Rubín nebo brněnské Feste. Dále se s úspěchem hrají dvě starší inscenace, které dělal ještě Honza Horák - Buzní kříž a On není jako on. Společně s novou posilou, dramaturgem Matějem Samcem, rozvíjíme koncept Volných směrů, v jejichž rámci se promítají filmy, diskutuje se o literatuře nebo o české historii.
Obě jarní inscenace, Parazit i Seber si to hovno vyvolaly dost rozporuplné ohlasy - jste s nimi spokojeni?
Určitě, rozporuplné lepší než žádné nebo jenom pozitivní. Koneckonců cílem obou inscenací bylo vyvolat diskusi, což se snad aspoň trochu podařilo. Parazita jsme bohužel z různých důvodů mockrát neodehráli, takže je trochu těžko hodnotit - ale doufáme, že se ho podaří během podzimu oživit a vyvolat další rozporuplné ohlasy.
Co chystáte v nové sezoně?
První premiéra letošní sezóny byla právě 8. října, je to inscenace inspirovaná románem Michela Houellebecqa Platforma a jmenuje se You Happy Me Happy. Režii má Lucie Málková, měl to být muzikál, nakonec se tomuhle označení vyhýbáme, protože forma, která nám vyrostla pod rukama, má k muzikálu dost daleko. Další premiéru chystáme na prosinec, pracovní název je Wczoraj Jutro a režírovat bude polská režisérka Marta Stosio. Půjde o takovou divadelní úvahu o lidské touze po nesmrtelnosti, inspirovanou knihami V melounovém cukru od Richarda Brautigana a Hvězdné deníky od Stanislawa Lema. Druhá půlka sezóny bude v rukou Matěje Samce, v únoru bude mít premiéru inscenace, vycházející z původního účelu budovy MeetFactory, takže tématem bude sklo. Režírovat bude Lucie Ferenzová a Jan Kačena. A konečně v květnu to bude dramatizace románu Antje Rávic Strubelové Chladnější vrstvy vzduchu v režii Viktorky Čermákové.
Jak vidíte pozici Meetfactory na pražské divadelní mapě, o co usilujete?
Divadlo v MeetFactory vnímáme jako prostor především pro autorské divadlo, ať už se jedná o dramatizace nebo vlastní autorské texty nebo inscenace. MeetFactory je jedinečný, inspirativní prostor, jaký podle mě nemá obdoby nejen v Praze, ale ani v celé republice.
Jaké má Meetfactory výhody a nevýhody?
Pokud jde o nevýhody, tak jsou v zásadě dvě. Jednou je psychologická vzdálenost MeetFactory od centra města. Můžeme si říkat, že to je taková předběžná selekce diváků, že dorazí jen ti, co o to opravdu stojí, ale přesto bychom radši, kdyby víc lidí vědělo, že je to jen pár zastávek tramvají od Anděla a že procházka od lihovaru není delší než cesta přes Karlův most. Druhá nevýhoda je provozního rázu - v MeetFactory se toho děje opravdu hodně a někdy je těžké všechny ty věci skloubit, zvlášť s naprosto minimálním personálním a finančním zázemím. Ale to je holt daň za zcela mimořádnou tvůrčí svobodu...
