Realitní komedie
Michal Suchánek sprostě prodává domy v Činoherním klubu

Glengarry Glen Ross může znít trochu krkolomně, ale dynamická černá komedie z prostředí realitní kanceláře nabízí v Činoherním klubu především sehrané dialogy a souboje Michala Pavlaty, Michala Suchánka, Jaromíra Dulavy a dalších. 

V Činoherním klubu mají sezonu Ondřeje Sokola: po McDonaghově Ujeté ruce připravil další inscenaci, opět v dvojjediné roli překladatele a režiséra. Hru Davida Mameta z počátku osmdesátých let, která s černým humorem zobrazuje tvrdý konkurenční boj mezi několika ne tak úplně úspěšnými realitními agenty v krachující firmě, mohou diváci znát i ze stejnojmenné filmové verze (u nás pod názvem Konkurenti). 

Mametova hra není nikterak razantně společensky kritická, stejně jako film Jamese Foleyho: konkrétní charaktery a situace používá především pro ostrovtipné dialogy a tvrdé slovní přestřelky. Jde o partu zoufalých chlápků, kteří se snaží ošulit jiné zoufalce – a jiní, ne jim tak zcela nepodobní, se jim jako diváci mohou smát. Tak už to přece na světě chodí. 

Sokolova inscenace sice v poněkud ledabylém překladu nevyužívá všech fines vynikajícího textu, dává však prostor výtečným hercům – jako vždy jsou vynikající Michal Pavlata a Jaromír Dulava (byť vystupují ne zcela pochopitelně v parukách); přesně dávkuje svého unaveného, ale stále zdatného obchodníka Richarda hostující Michal Suchánek. Z obsazení si ale nejvíce chvály za své minimalistické pojetí submisivního George zaslouží Otmar Brancuzský. Naopak Domingos Correia – už podruhé, po zmíněné Ujeté ruce - svým spoluhráčům stále nestačí. Je nevěrohodný a mnohdy o repliky zakopává. Nicméně právě herci jsou ti, kvůli nimž stojí za to představení vidět – oni, text i okázalá scéna (Adam Pitra) by si zasloužili pečlivější režijní a dramaturgickou práci. 

Inscenaci chybí jasnější uchopení i výklad – víme, že několik skvělých herců tu hraje dobrou hru, ale není zcela jasné, proč a o čem. Zato je vidět spousta zmařeného a nevyužitého potenciálu. I tak má ale Činoherní klub, v posledních letech trpící jistou krizí identity a značně kolísavou úrovní inscenací, konečně kousek, který se může stát diváckým hitem – pánové Mamet, Suchánek, Brancuzský či Pavlata na to rozhodně mají.

Činoherní klub – David Mamet: Glengarry Glen Ross. Režie Ondřej Sokol, premiéra 6. června 2011.