Na Prodanou nevěstu přišel v Paříži i Kundera

Vřelého přijetí od francouzského publika se v sobotu dostalo opeře Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany. Jedno z nejklasičtějších českých operních děl mělo v Paříži premiéru, a to znovu po 80 letech.

Na prknech starobylé budovy Pařížské národní opery inscenace ztratila ze svého jihočeského folkloru a byla přizpůsobena scenérii francouzského venkova někdy z přelomu 19. a 20. století.

Přestože byla Prodaná nevěsta na rozdíl od let 1928 až 1932 odzpívána v češtině, obecenstvo v honosném paláci Garnier se zaujetím sledovalo děj. Diváci se i několikrát impulzivně roztleskali mezi jednotlivými scénami, kdy na chvíli utichla hudba.

V závěrečném potlesku několikrát zaznělo i "bravo" a velmi burácivé ocenění si vysloužili zejména představitelé hlavních rolí, německá pěvkyně Christiane Ölzeovou, která hrála Mařenku, český pěvec Aleš Briscein (Jeník), Franz Hawlata (Kecal) a Christoph Homberger (Vašek), oba z Německa.

Sbor a orchestr pařížské Opery řídil český dirigent Jiří Bělohlávek. Režisér Gilbert Deflo inscenaci odlehčil vtipem. Například Kecala nechal hrát si s hlasem, infantilní Vašek vstoupil na scénu s nafukovacím balonkem na šňůrce a téměř po celou inscenaci si cucal palec. Objevila se typicky francouzská pikniková scéna s vínem při dojednávání Mařenčiny svatby, později ale následoval kontrastní návrat k hospodskému prostředí s pivními půllitry, které patří naopak spíše českým reáliím.

V publiku seděl i Kundera

O dekoraci a kostýmy se postaral William Orlandi, který vtiskl scéně provensálský nádech a do obzoru vesničky ozářené zapadajícím sluncem vsadil horskou dráhu a ruské kolo, aby pouťovou atmosféru příběhu ještě umocnil. Muži byli takřka všichni v černých oblecích a kloboucích, ženy v prostých jednobarevných šatech a s vlasy uvázanými v šátcích. Jeník se jasně odlišoval žlutou bundou a modrými montérskými kalhotami. Movitý Kecal se předváděl v dobovém automobilu.

Večer byl z určité části pro zvané hosty - nejrůznější osobnosti, politiky a novináře. Se zaujetím sledoval inscenaci například český spisovatel žijící trvale ve Francii Milan Kundera.

Na internetových stránkách pařížské Opery se píše, že uvedení představení je událostí mimořádného významu i proto, že, jak se pořadatelé mylně domnívají, si Česká republika právě připomíná 15. výročí nezávislosti.

Foto: ČTK a archiv