Divadelním debutem filmového režiséra Jiřího Svobody byla loni v říjnu hra Jeffreyho Hatchera nazvaná Picasso. Populární slovenský herec Milan Kňažko v ní poprvé hraje česky. S Vilmou Cibulkovou byli za své výkony nominováni na Ceny Thálie. Laureáti budou v Národním divadle v Praze vyhlášeni 24. března v přímém přenosu České televize.
"Hru jsme česky zkoušeli dva měsíce. Snažil jsem se, abych tomu jazyku neublížil a divákovi to nepřekáželo," řekl Kňažko, který prý písemné stížnosti zatím nedostal. "Navíc nehraji Čecha, ale Španěla, a tak by mi mohlo publikum nějakou tu nepřesnost odpustit," dodal.
Cibulková ho považuje za výborného partnera. Inscenace měla podle ní štěstí v tom, že si díky majiteli Ungeltu Milanu Heinovi mohli všichni své spolupracovníky vybrat. "To se v kamenných scénách stát nemůže," řekla herečka a přiznala, že nejprve očekávala ješitného pána.
"Opak byl pravdou a pan Kňažko mě příjemně překvapil. Je nesmírně obětavý, neúnavný a galantní. Navíc je i vyrovnaný člověk, což na mě jako na energickou, roztěkanou a temperamentní ženu působilo zklidňujícím dojmem," dodala. A protože spolu trávili spoustu času a ještě další chvíle je čekají, považuje tyto večery na jevišti za nádhernou uklidňující terapii.
Režisér Svoboda s divadlem koketoval několikrát v životě, ale vždycky se toho zalekl a couvl. Nakonec zjistil, že debut s tak výbornými herci nemůže být nijak těžký, protože režijní vedení příliš nepotřebují. Soustředil se proto spíš na nasvětlení scény a vyjádření atmosféry příběhu, který se odehrává v okupované Paříži roku 1941. Světlo mu supluje filmový střih, moduluje prostor, čas a vztahy ústřední dvojice. Dialog obou postav na jevišti je fikcí. Nemá historické podklady, ale klidně se mohl odehrát.
Podle Svobody je hra jakousi psychologickou houpačkou. "Při zkouškách jsem měla skutečně dojem, že jsem se ocitla o půl století zpátky v úplně jiném prostoru," řekla Cibulková, která prý přečetla o Pablu Picassovi veškerou dostupnou literaturu. Kňažko označil své obsazení za hozenou rukavici. Ke spolupráci se Svobodou, který ho ve druhé polovině 80. let obsadil do filmu Papilio, se nejen proto vrátil rád.
Foto: archiv
