Národní divadlo Brno premiérovému publiku představilo hudební drama Tajemství Zlatého draka, o kterém se kvůli autorskému, hudebnímu a hereckému vkladu kontroverzního zpěváka Daniela Landy ve městě hojně diskutovalo skoro s ročním předstihem. Diváci výpravnou hru přijali spíše pozitivně, větší část jich při dlouhé "děkovačce" povstala, ovšem jiní hned po skončení kusu ostentativně odešli a jistá část publika se při představení neubránila smíchu v místech, kde to asi autoři nepředpokládali.
Před představením u divadla tiše demonstrovali kvůli Landovi tři lidé. Na jejich transparentu bylo napsáno, že na "hysterického nacionalistu a rasistu" Landu se do Národního divadla mohou přijít podívat jen prasata, na která se zase přišli podívat oni. Jiná skupinka před divadlem provokovala plakátem s parodickým titulem Tajemství stříbrného bobra.
Podrobnosti o inscenaci byly do dneška v souladu s jejím názvem zahaleny tajemstvím, autoři slibovali detektivní zápletku, celospolečenský přesah textu a obrat hlavního hrdiny k vyšším duchovním hodnotám. Inspirovali se prý hermetickou filozofií a dílem Carla Gustava Junga.
ČTĚTE TAKÉ: Landův drak: největší show v historii brněnské činohry
Antireklama zabrala, Landův drak se prodá i dvakrát denně
Proti Landovi v Brně protestují další lidé, vznikla petice
Tajemství Zlatého draka je skutečně chvílemi typickou detektivkou s obvyklými žánrovými postavami cynického detektiva, zkušeného patologa a zlodějíčka-narkomana. Jindy se mění v komunální moralitu proti úplatným politikům a podnikatelům bez skrupulí. Nechybí ani tajemno a mystika, například když ústřední postava prozře v hypnóze a když se publikum dozví jméno pachatele dvou vražd prostřednictvím zjevení obětí ve zločincově snu.
Text odkazuje k řadě literárních i výtvarných vzorů z různých dob a oblastí, například k některým alchymistickým textům, k Březinovým Stavitelům chrámů, ale také k Nerudovým Písním kosmickým, jejichž úryvek zazní, a k Sokratovu vyznání "vím, že nic nevím". Ústy postav někdy jakoby hovořil sám Landa, například když pranýřuje mamonářství a společenské nešvary a hájí lásku k vlasti.
Představení patří k nejvýpravnějším v dějinách brněnského ND. Velkorysou scénu, jež se v rychlých střizích mění z tajemného lesa třeba na pitevnu, bar či zbohatlickou vilku, navrhl šéf ND Daniel Dvořák. Herecký soubor režíroval Zdeněk Plachý, jenž je spolu s Landou a Jiřím Šimáčkem také autorem scénáře. V představení zní Landovy písně, finále obstarávají skladby Tajemství a Obsidián.
Známý zpěvák, jemuž někteří lidé nemohou zapomenout minulost skinheadského idolu, v Tajemství Zlatého draka sám vystupuje a zpívá v jedné z důležitých úloh. Proti jeho hostování na prknech ND předem neúspěšně protestovala část kulturní obce. Naopak široké publikum Landa zřejmě zaujal, v předprodejích si už lidé rozebrali rekordní počet lístků. Divadlo hru uvádí někdy i dvakrát denně. Lze předpokládat, že ať už bude kritický ohlas jakýkoliv, v hledišti bude stále plno. Od příštího roku však bude mít vytížený Landa alternaci.
V hlavních rolích představení účinkují Petr Halberstadt a Klára Apolenářová. Halberstadt hraje detektiva, jenž je přivolán k objasnění vraždy. Při vyšetřování se dostane na stopu společenství Zlatý drak. Objasňování zločinu má mít podle tvůrců hlubší pointu. Hrdinu postupně přivádí k tomu, aby si kladl filozofické otázky, na které složitě hledá odpovědi, a tím prodělává vnitřní přeměnu. Průvodcem detektiva je metafyzická postava ztvárněná Landou. Nakonec detektiv přijme filozofii zvláštního společenství a stane se jeho členem.
"V první řadě jde o to diváka pobavit a přimět jej k tomu, aby si kladl otázky jako hlavní postava a sám si na ně hledal i odpověď," řekl o představení Landa.
Foto: ČTK
