Potlesky na otevřené scéně během představení a ovace ve stoje v jeho závěru doprovodilo ve čtvrtek večer publikum návrat operety do Hudebního divadla Karlín v Praze. Nastudování Kálmánovy Čardášové princezny, které mělo premiéru, má oživit zájem o tento v metropoli opomíjený žánr. Vzniklo ve spolupráci s renomovaným operetním divadlem v Budapešti. Režisérem byl jeho intendant Gábor Miklós Kerényi. Vystupuje pod uměleckou zkratkou Kero a toto dílo úspěšně nastudoval v řadě evropských měst i v Japonsku.
"Při zkouškách došlo k mnoha ostrým střetům, někteří aktéři měli jiné představy například o tempu hudby či způsobu zpívání. Je to pochopitelné, neboť tvorba inscenace je boj a klid má nastat až při představeních," řekl režisér před premiérou na setkání s novináři. Neskrýval, že šlo o perné týdny. Přesto se však o zkouškách s pražským souborem vyjádřil jako o radostném období a ocenil, že Karlínští se projektu chopili s obrovským nadšením.
"Když natočíte film, pokud je dobrý, líbí se ve všech zemích. Ale inscenace se v každé zemi liší podle mentality lidí. A i když se snažím, aby si byly podobné, není tomu tak a konečný výsledek se liší," dodal Kero. Za "přidaná národní specifika" označil například hravost, dětinskost, to, jak se kde umí sami sobě vysmívat a nakolik příběh cítí jako drama či lyriku.
Kero považuje za důležité brát operetu vážně, nechce ji dělat příliš klasicky, ale ani příliš vážně a už vůbec ne "staromódně". I v pražské inscenaci využil taneční scény, světelný design a scénické efekty. "Snažil jsem se o výbušnost, ale nemá daleko od české duše - bude v ní i melancholie, zkrátka to, co mám rád v českých filmech a literatuře," slíbil.
Hlavní role v Čardášové princezně alternují Iveta Dufková a Sisa Sklovská, Aleš Briscein a Marián Vojtko. Po 16 letech se na karlínském jevišti objevily jeho někdejší hvězdy Pavla Břínková a Jan Ježek. Až na hudební nastudování a dirigenty Kryštofa Marka a Otu Balage byl tvůrčí tým maďarský. Choreografem byl György Gesler, scénu navrhla Ágnes Gyarmathyová a kostýmy Andrea Barthová.
Libreto nově přeložil Adam Novák, podle něhož se dříve na tuto stránku příliš nehledělo. "Postavy v tomto příběhu, odehrávajícím se za první světové války, nemohou pochopitelně mluvit dnešním jazykem. Ale šlo mi o jazyk dobrého muzikálu či dobré divadelní hry. Snažil jsem se ubrat na sentimentu a dát tam co nejvíc vtipu, aby to bylo pro ucho dnešních diváků přitažlivé," řekl Novák.
Ilustrační foto: www.hdk.cz
