Bezcílná a většinou nudná satira. Inscenace poslední hry bývalého českého prezidenta Václava Havla Odcházení nedopadla u recenzenta The New York Times zrovna dobře.
Hra podle něj také postrádá pronikavou pointu a svědčí o tom, že možná bude chvíli trvat, než se její autor zbaví rzi, která se na něm nahromadila během dvou dekád jeho působení v politice.
Inscenaci pojednávající o nelehkém loučení politika s kariérou i mocí v závěru května v americké premiéře uvedlo divadlo Wilma Theater. "Havlova první hra za 20 let není o moc víc než sled loudajících se komických scén ozdobených spikleneckými narážkami na dřívější divadelní mistrovská díla," uvedl recenzent.
Hru podle něj dotváří autorův komentář, který v anglické verzi načetl herec F. Murray Abraham známý například jako představitel Salieriho z Formanova Amadea. Jde prý o prostředek, který nebyl neotřelý ani v roce 1989, když Havel odložil "své pero dramatika" a stal se vůdcem sametové revoluce.
Autor recenze nicméně podotýká, že tento komentář je často zábavnější než cokoli, co se odehrává na jevišti.
Odcházení podle recenzenta přesto obsahuje několik vypointovaných a zábavných postřehů o pokryteckých hrách politiků a silné roli ega v jejich vytváření. "Jen málo je ale opravdu neotřele či chytře provedeno a mnohé je jednoduše podivné," uvedl autor recenze.
Pozitivně se nicméně vyjadřuje o režii českého rodáka Jiřího Žižky, výkonu Davida Strathairna v hlavní roli kancléře Viléma Riegera i scéně další pražské rodačky Kláry Zieglerové, která nyní působí v New Yorku.
Spíše rozpačité byly i jiné zahraniční recenze Havlovy poslední hry. Ve Švédsku například recenzentovi vadila odevzdanost díla, v Dánsku zase pomalé tempo. Anglická média si všímala určité chaotičnosti hry či rovnou mluvila o velkém zklamání. V Česku mělo Odcházení recenze spíše příznivé a bylo jednou z hlavních kulturních událostí roku 2008.
