Nejsvětější srdce
Plečnikův vinohradský kostel ožije tancem a hudbou

Tvorbou slovinského architekta Josipa Plečnika a především jeho stavbou kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze se inspirovali tvůrci představení Materia, které dnes a v pátek večer uvedou v premiéře přímo v této sakrální stavbě. Taneční inscenace vzniklá speciálně pro prostor výjimečné stavby chce podle svých tvůrců zkoumat fyzický i duševní materiál, vlastnosti prostoru, proces tvorby architekta a jeho využití pro stavbu choreografie.

Na projektu spolupracují choreografka Dana Pala, hudební skladatel Jiří Lukeš, scénografka Ha Thanh Nguyen a lightdesignér Jan Komárek. Společně pracují s principy, které architekt používá při tvorbě architektonického návrhu. Výsledné obrazy zpodobňují tyto principy a ve výsledku budují ucelené představení - hotovou architektonickou stavbu.

Diváci se mohou těšit na zážitek umocněný působivostí Plečnikovy stavby. Mezi dvěma hlavními částmi představení je tanečníci za doprovodu hudby povedou od kostelní věže až do krypty. Na své si tak přijdou i milovníci architektury, kteří chtějí zažít památku jinak.

V představení tančí Helena Šťávová, Dana Pala, Jaroslav Ondruš, Andrea Vykysalá a Radim Klásek. Autorka choreografie Dana Pala vystudovala Taneční konzervatoř hlavního města Prahy a nyní dokončuje magisterské studium choreografie na pražské HAMU pod vedením Daniela Wiesnera a Jana Kodeta. Během studií se přiučila v Institutu del Teatre Barcelona, své metody taneční pedagogiky a choreografie pro herce aktivně aplikuje v Teatre SANS Palma na Mallorce. Ve vlastní tvorbě se zaměřuje na využívání netradičních prostor a zkoumá možnosti provázání choreografie s moderní technikou. Představení Materia je její magisterskou prací.

Slovinský architekt Josip Plečnik je v Česku znám zejména jako autor úprav Pražského hradu z doby prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Tvář hlavního města ozdobil ale i kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně, který se stal dominantou Vinohrad a součástí panoramatu Prahy. Svatostánek byl vysvěcen 8. května 1932. Dnes je národní kulturní památkou, je označován za nejvýznamnější tuzemskou sakrální stavbu 20. století. Je mezi památkami, které mají rozpracovanou nominační dokumentaci pro zařazení na seznam světového dědictví UNESCO, kam by jej ČR ráda prosadila.