Pražský komorní balet (PKB), který letos slaví 55 let své činnosti a u jehož vzniku stál významný český choreograf Pavel Šmok, ukončí činnost k 1. červnu. Důvodem je podle ředitelky souboru Ladislavy Jandové nízká veřejná finanční podpora. Přestože příslušný ministerský program na podporu profesionálních divadel a orchestrů byl navýšen proti loňskému roku ze 160 milionů korun o 60 milionů, PKB jako jediný z hodnocených divadelních souborů dostal menší příspěvek než loni, uvedla Jandová.
Od zániku soubor s dlouhou historií podle Jandové může odvrátit rychlé jednání ministra kultury, navýšení dotace minimálně na deset milionů korun a změna postoje ministerstva k tanečnímu umění.
Pokud soubor skončí 1. června, splní své umělecké závazky do konce roku. "Dojde tak ke zrušení více než 20 míst, a to v době ekonomického růstu," uvedla ředitelka. PKB je podle ní jediný profesionální soubor současného tance v ČR, nedisponuje však vlastní scénou, prostory pro účinkování si musí pronajímat. "Bez veřejné dotace nemůže existovat," uvedla ředitelka.
PKB mezi třemi desítkami příjemců příspěvku ze zmíněného ministerského programu letos získalo dva miliony korun, loni to bylo 2,2 milionu korun. Z veřejných zdrojů letos má včetně příspěvku od pražského magistrátu 3,5 milionu korun. Rozpočet PKB je letos podle Jandové 15 milionů korun.
Poslední premiéru pro PKB připravil bývalý šéf Baletu Národního divadla Petr Zuska. "Státní správa této země se dlouhodobě macešsky a odmítavě staví ke kultuře a umění. Pokud se naše země má čím historicky celosvětově pyšnit, je to právě kultura. Je ale bohužel na ocase státního zájmu, a to se promítá i do současného problému PKB," řekl dnes.
Připomněl, že jeden ze zakladatelů PKB Pavel Šmok ho kdysi vyzval k uměleckému převzetí PKB. Odmítl to vzhledem ke svému zahraničnímu angažmá a později angažmá v čele Baletu ND. Před rokem, kdy už nestál v jeho čele, oslovil Zusku tehdejší ministr kultury Ilja Šmíd s nabídkou, aby se pokusil PKB z těžké situace vyvést.
Šmíd přišel s návrhem, že by pro tanec mohl být využíván prázdný dům na Klárově. "Měl by tam svoji základu a studia PKB, mohl by být využíván jako stagiona na zkoušky i pro další soubory. Premiér (Andrej) Babiš, když uváděl ministra (Antonína) Staňka do funkce, říkal, že by objekt přešel do gesce ministerstva kultury. V listopadu mi ale ministr Staněk na dům tance a pokračování PKB nebyl schopen vůbec nic říct," řekl Zuska. "Mám zkušenosti s ministerstvem kultury za posledních 15 let. Bylo to vždycky tristní, ale tohle je nejhorší. Ovšem může samozřejmě přijít ještě něco horšího."
Také podle choreografa a manažera Antonína Schneidera, který s PKB spolupracoval, se stát k podpoře tanečního umění staví nesystematicky. "Nemáme čas na lobbování, na leštění klik, musíme být denně osm hodin ve zkušebně. Čekáme, že dobrá práce se chválí sama," řekl. Zuska doplnil, že taneční umění dnes patří k oblíbenému diváckému žánru. Průměrná návštěvnost baletních představení v ND je dlouhodobě kolem 95 procent, návštěvnost celého divadla kolem 72 procent, uvedl.
