Ostravské Divadlo Petra Bezruče připravilo premiéru hry Bezruč?!, jejímiž hlavními hrdiny jsou bojácný, bezbarvý úředník Vladimír Vašek a jeho alter ego, múzou políbený básník Petr Bezruč.
Jako kabaret, který se dotýká fundamentu Ostravy a ostraváctví, prý pojal režisér Martin Františák inscenaci hry Bezruč?!, která má dnes v Ostravě premiéru. Hra vznikla jako původní text přímo pro divadlo Petra Bezruče v Ostravě. Jejími autory jsou prozaik Jan Balabán a novinář z časopisu TÝDEN Ivan Motýl.
Hlavním hrdinou dramatu je Vladimír Vašek - tak znělo básníkovo skutečné jméno. Autoři na něj pohlížejí bez jakýchkoli iluzí: "Nenápadný, trochu zbabělý, trochu šosácký poštovní úředník, který přijíždí z Brna sloužit do Frýdku."
Láska ke krásné hospodské Marii a duch zbídačeného kraje probudí Vaškovo alter ego, "opilého gajdoše," bezrukého Petra Bezruče. Příliv invence a tvůrčí odvahy však netrvá dlouho. V dalších epizodách se přes autora Slezských písní valí dějiny a nemilosrdně odhalují jeho slabost a omylnost. Jeho někdejší verše se stávají emblémy komunistické propagandy a on sám jen dlouze a nedůstojně autorsky vyhasíná.
"Bezručova antižidovská rétorika v některých básních ze Slezských písní se hrůzně naplnila holocaustem. Nenávist k německému kapitálu a poněmčování Slezska zase poválečným odsunem Němců. A továrny a doly sice takzvaně dostali do svých rukou sto let ponižovaní 'kovkopové', ale bohužel, řada 'kovkopů' v nové roli trestanců táborů nucených prací či jako 'černí baroni'. Mohl vůbec Petr Bezruč cítit zadostiučinění z takto pregnantně naplněných idejí Slezských písní? Těžko," uvažuje spolautor hry Ivan Motýl.
Jediná Amerika v Rakousku-Uhersku
Zatímco spisovatel Jan Balabán vytvořil dramatickou linku představení, Ivan Motýl pracoval s dobovými reáliemi. "Při čtení dobového ostravského tisku z přelomu 19. a 20. století jsem nabyl dojmu, že Petru Bezručovi stačilo zalovit v denním zpravodajství a měl zaděláno na základ nové básně pro Slezské písně," říká. "Na Ostravsku se vraždilo pro krejcar a jistá 
parta dětí z ostravských Vítkovic dokonce jen tak pro zábavu přepadala svoje vrstevníky, opíjela je rumem do bezvědomí a posléze jim vylupovala oči. Byl to ale zároveň kraj úžasných sociálních rozdílů, ve kterém se hromadil obrovský kapitál - jediná Amerika v tehdejším Rakousku-Uhersku! Tady se z upachtěných haličských vetešníků záhy stávali úspěšní velkopodnikatelé, zatímco zbídačelí haličští Poláci spali v ostravských koloniích na slámě a nebyli schopni přivyknout ani základní hygieně."
Inscenace prý však nemá být dokumentem ani psychologickým rozborem Bezručovy osobnosti. Podle dramaturgie divadla hra Bezruč?! sice čerpá z reálných událostí života Petra Bezruče / Vladimíra Vaška, nedělá si však nároky ani na úplnost, ani na historickou věrnost.
Ve hře jsou důležitým prvkem Bezručovy básně - mimo jiné i slavná Maryčka Magdonova. Některé verše zazní i zhudebněné - podle inscenátorů tak, jak by to divák zřejmě neočekával.
Foto: Divadlo Petra Bezruče - Tomáš Ruta
