Ve smutečně vyzdobené historické budově Národního divadla v Praze začalo v 10:00 poslední rozloučení s hercem Janem Třískou. Mimořádný umělec, který oslovil několik generací diváků a inspiroval mnohé další umělce, tragicky zemřel 25. září ve věku 80 let. Divadlo se otevřelo už v 9:30, dvě až tři stovky lidí na otevření čekaly ve frontě až k Masarykovu nábřeží.
Většina z nich měla připravenou květinu, kterou s poklonou položila před katafalk s rakví. U ní byly s věnci rodiny také květinové dary prezidenta, premiéra, ministerstva kultury, České filharmonie, Dagmar Havlové, pražských divadel Na Jezerce, Na zábradlí, Archy, vinohradské scény či Národního divadla, kde Tříska začínal už jako posluchač DAMU.
Na jeho umění dnes v úvodu smutečního setkání upozornil ředitel české první scény Jan Burian. "Význam jeho tvorby znamenal mnoho pro Národní divadlo i pro podobu a vývoj českého herectví do dnešních dnů. Spolu s ním vtrhlo na přelomu 50. a 60. let na jeviště autentické mládí - nespokojené a vzdorující, bouřící se proti zavedeným pořádkům," řekl. Podle něj se stal symbolem a idolem "své" generace diváků.
Kromě partnerky Jana Třísky Karly Chadimové sedí v publiku vedle dalších hereckých kolegů také třeba herečka Marie Tomášová, jejímž partnerem v divadle byl často právě Jan Tříska. Ztvárnili titulní role v jedné z nejslavnějších shakespearovských inscenací v dějinách Národního divadla - Romea a Julie v režii Otomara Krejči z roku 1963.
Tříska patřil k nejtalentovanějším hercům generace 60. let. Měl blízko k disentu a jako emigrant se po Chartě 77 prosadil i v Hollywoodu. V USA natočil 44 filmů, z nich dva s Milošem Formanem. Po jeho odchodu se ho komunistický režim snažil vymazat z povědomí lidí. Po listopadu se vrátil do českého filmu i na jeviště; hostoval na Jezerce a vystupoval na shakespearovských slavnostech. Za krále Leara získal ceny Divadelních novin, Alfréda Radoka a nominaci na Thálii.
