Rozdělení Československa začátkem roku 1993 vnímal Slovák Ondrej Remiáš, současný ředitel Horáckého divadla v Jihlavě, velmi intenzivně, přestože mu v té době bylo 15 let. Osobní komplikace způsobené rozpadem státu pocítil letos v létě, kdy se v Jihlavě oženil. Kvůli složité administrativě byl v Česku ženatý už dva měsíce, ale na Slovensku byl úředně stále svobodný. Do budoucna předpokládá, že dosavadní nadstandardní vztahy mezi oběma státy se budou dále prohlubovat.
V době rozdělení Československa žil Remiáš na Slovensku v Nových Zámcích. "Bylo to intenzivní období puberty, a to si člověk pamatuje všechno. Vylezl jsem na střechu, pozoroval slavnostní ohňostroje a přemýšlel o tom, co se vlastně děje," řekl Remiáš. Vzpomíná, že na Slovensku právě začínal nástup takzvaného mečiarismu a hrálo se hodně na národní strunu. "Byl to takový nejistý pocit, nevěděli jsme pořádně, co se vlastně děje, jestli je to dobře, nebo ne," dodal.
Protože v rodině nebyla žádná smíšená manželství a kromě českých kamarádů a známých nezůstali za novými hranicemi ani čeští příbuzní, nedotklo se Remiáše rozdělení státu přímo osobně. Jako Slovák pracující v Česku však problémy pocítil letos v létě, kdy se v Jihlavě oženil.
"Manželka je Slovenka, ale chtěli jsme mít svatbu v Jihlavě, kde teď žijeme, a zdálo se nám to praktičtější," řekl Remiáš. Najednou však zjistil, že to přináší hodně administrativních problémů. Manželství muselo být potvrzeno na zdejší matrice, zpětné potvrzení bylo na Slovensku, ovšem s dlouhými čekacími dobami. "Takže už jsme byli manželé dva měsíce, ale na Slovensku jsem byl ještě stále svobodný," říká dnes Remiáš už s humorem.
"Rozhodli o nás bez nás"
Rozdělení Československa na dva státy mělo podle něj předcházet referendum. "Pár politiků rozhodlo o nás bez nás, ale měli se zeptat lidí. Referendum každopádně slibovali," řekl Remiáš. Nálada mezi obyčejnými lidmi podle něj k rozdělení státu nesměřovala. Samostatnost však podle Remiáše Slovensku prospěla. "Myslím, že jsme kulturně a politicky dospěli, protože najednou jsme se neměli na koho vymlouvat," řekl Remiáš. Připouští však, že ve společném státě by možná řada věcí šla rychleji, například přijetí do EU nebo NATO.
Remiáš nastoupil do funkce ředitele Horáckého divadla v Jihlavě po úspěšném konkurzu v roce 2015. Uspěl mimo jiné i díky svým vizím, které se už nyní začínají postupně naplňovat. Divadlo prodělává rekonstrukci, v nové podobě se veřejnosti představí do konce roku. Úspěchy začíná sklízet i jím avizovaná zvýšená orientace na mladé diváky. Má také nějakou vizi o budoucnosti vzájemných vztahů Čechů a Slováků? "Máme k sobě jazykově i mentalitou strašně blízko. Doufám, že se budeme dále sbližovat, nadstandardní vztahy mají pro obě strany velký význam," dodal Remiáš.
Od zániku Československa, o kterém rozhodli federální poslanci 25. listopadu 1992, uplyne 25 let na začátku příštího roku. Harmonogram zániku federace, který Občanská demokratická strana a Hnutí za demokratické Slovensko připravily v brněnské vile Tugendhat, se přes drobné komplikace podařilo prosadit i v Parlamentu. Úderem půlnoci 31. prosince přestal československý stát po 74 letech existovat.
