Z koncentráku
V Holešově ožije opera Brundibár, kterou hrály děti v Terezíně

V Holešově opět ožije dětská opera Brundibár, v níž účinkovaly za druhé světové války židovské děti v Terezíně. Operu napsal pražský židovský skladatel Hans Krása na libreto Adolfa Hoffmeistra už v roce 1938, smutné proslulosti se jí ale dostalo až v terezínském ghettu, kde měla 23. září 1943 premiéru. Žáci holešovské základní umělecké školy ji uvedou ve čtvrtek v 18 hodin ve středisku volného času ve Všetulích.

"Hrát budeme v syrovém prostředí půdních prostor, abychom co nejvíce přiblížili autentické podmínky," řekla režisérka Vladimíra Dvořáková. V opeře se objeví dvě desítky herců, od žáků první třídy až po středoškoláka. Podle Dvořákové bude představení proloženo čtením vzpomínek terezínských herců, které získala z pražského židovského muzea, a také básněmi z ilegálního časopisu, jenž vydávali mladí židovští chlapci.

"Snažili jsme se, aby děti měly povědomí o souvislostech, jak opera vznikala a co pro malé herce znamenalo v ní hrát a na chvilku zapomenout na okolní hrůzy. Některé děti to docela zasáhlo," doplnila Dvořáková. Opera, od jejíž premiéry nedávno uplynulo 70 let, byla tehdy v Terezíně uvedena více než padesátkrát. S malými židovskými vězni ji po deportaci do tábora nastudoval sám její skladatel. Uvádění opery v této přestupní stanici do táborů smrti skončilo až se smutným koncem malých zpěváků.

Někteří z herců ale válku přežili. Podle Dvořákové návštěvníky premiéry čeká také setkání s některými pamětníky. Po většině terezínských dětských herců ale zbyly jen smutné kresby a básničky. Jejich mladé životy skončily ve vyhlazovacích táborech a stejný osud potkal i Hanse Krásu, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi. Terezínskou internací prošlo 15 tisíc židovských dětí, zůstalo osm set, z vyhlazovacích transportů se vrátila jen stovka. Malým hercům divadlo pomáhalo překonávat těžkosti života.

V Terezíně znal Brundibára každý a všechny děti uměly zpívat jeho melodie. Většinou je provázely i na jejich poslední cesty do vyhlazovacích táborů. Příběh opery byl pro zpěváčky více než symbolický: dvě chudé děti bojují proti zlu dospělých. Aninka a Pepíček mají nemocnou maminku a pan doktor jim doporučí mléko. Ale kde na ně vzít? Pokusí se tedy napodobit flašinetáře Brundibára, který je ale vyhání. Děti se nakonec spojí se zvířátky a nad Brundibárem vyhrají.

Operu Brundibár zaznamenal i nacistický propagandistický film Vůdce daroval Židům město, který měl Terezín vyobrazit jako místo, kde Židé v dobrých podmínkách spokojeně žijí, pracují a baví se. Židovský režisér Kurt Gerron, jehož nacisté donutili údajně pod příslibem záchrany života film natočit, byl poté deportován s rodinou do Osvětimi a zavražděn.