V Holešově ožije opera Brundibár, kterou hrály děti v Terezíně

Kultura
30. 10. 2013 06:43
Dětská opera Brundibár se před dvěma lety hrála i ve zdech Terezína, kde měla v roce 1943 premiéru.
Dětská opera Brundibár se před dvěma lety hrála i ve zdech Terezína, kde měla v roce 1943 premiéru.

V Holešově opět ožije dětská opera Brundibár, v níž účinkovaly za druhé světové války židovské děti v Terezíně. Operu napsal pražský židovský skladatel Hans Krása na libreto Adolfa Hoffmeistra už v roce 1938, smutné proslulosti se jí ale dostalo až v terezínském ghettu, kde měla 23. září 1943 premiéru. Žáci holešovské základní umělecké školy ji uvedou ve čtvrtek v 18 hodin ve středisku volného času ve Všetulích.

"Hrát budeme v syrovém prostředí půdních prostor, abychom co nejvíce přiblížili autentické podmínky," řekla režisérka Vladimíra Dvořáková. V opeře se objeví dvě desítky herců, od žáků první třídy až po středoškoláka. Podle Dvořákové bude představení proloženo čtením vzpomínek terezínských herců, které získala z pražského židovského muzea, a také básněmi z ilegálního časopisu, jenž vydávali mladí židovští chlapci.

"Snažili jsme se, aby děti měly povědomí o souvislostech, jak opera vznikala a co pro malé herce znamenalo v ní hrát a na chvilku zapomenout na okolní hrůzy. Některé děti to docela zasáhlo," doplnila Dvořáková. Opera, od jejíž premiéry nedávno uplynulo 70 let, byla tehdy v Terezíně uvedena více než padesátkrát. S malými židovskými vězni ji po deportaci do tábora nastudoval sám její skladatel. Uvádění opery v této přestupní stanici do táborů smrti skončilo až se smutným koncem malých zpěváků.

Někteří z herců ale válku přežili. Podle Dvořákové návštěvníky premiéry čeká také setkání s některými pamětníky. Po většině terezínských dětských herců ale zbyly jen smutné kresby a básničky. Jejich mladé životy skončily ve vyhlazovacích táborech a stejný osud potkal i Hanse Krásu, který zahynul v roce 1944 v Osvětimi. Terezínskou internací prošlo 15 tisíc židovských dětí, zůstalo osm set, z vyhlazovacích transportů se vrátila jen stovka. Malým hercům divadlo pomáhalo překonávat těžkosti života.

V Terezíně znal Brundibára každý a všechny děti uměly zpívat jeho melodie. Většinou je provázely i na jejich poslední cesty do vyhlazovacích táborů. Příběh opery byl pro zpěváčky více než symbolický: dvě chudé děti bojují proti zlu dospělých. Aninka a Pepíček mají nemocnou maminku a pan doktor jim doporučí mléko. Ale kde na ně vzít? Pokusí se tedy napodobit flašinetáře Brundibára, který je ale vyhání. Děti se nakonec spojí se zvířátky a nad Brundibárem vyhrají.

Operu Brundibár zaznamenal i nacistický propagandistický film Vůdce daroval Židům město, který měl Terezín vyobrazit jako místo, kde Židé v dobrých podmínkách spokojeně žijí, pracují a baví se. Židovský režisér Kurt Gerron, jehož nacisté donutili údajně pod příslibem záchrany života film natočit, byl poté deportován s rodinou do Osvětimi a zavražděn. 

Autor: - řek -, ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Soutěž o vstupenky na koncert Lionel Richie

Kultura
1. 7. 2025

V Ostravě dnes začíná festival taneční hudby Beats for Love

Kultura
2. 7. 2025

Jakub Hrůša bude od podzimu 2028 novým šéfdirigentem České filharmonie

Kultura
30. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ