Divadelní představení ústeckého Činoherního studia 32 hodin mezi psem a vlkem, které popisuje vraždění Němců na konci války, rozpoutalo v Novém Boru na Českolipsku novou vlnu protestů proti zdejšímu památníku zastřeleným Němcům.
Představení v městském divadle předcházela demonstrace lidí, kteří už několik let usilují o jeho odstranění. Navzdory silným mrazům se dnes večer před městským divadlem sešlo na sedm desítek lidí, kteří přišli vyjádřit svůj odpor k falšování dějin. Až na jednu malou výměnu názorů proběhlo vše v klidu.
"Když jsme zjistili, že Činoherní studio zařadilo na repertoár hru napsanou podle novely Jana Tichého, který je novoborským rodákem, považovali jsme za svou povinnost ji uvést," řekl ČTK ředitel společnosti Kultura Nový Bor Radovan Novotný. Připustil, že téma je pro Nový Bor citlivé. "Každý má ale právo na svůj názor a já doufám, že někteří třeba až tu hru uvidí, svůj názor změní," poznamenal.
Představení popisuje dramatické události v Novém Boru v červnu 1945, vzniklo na motivy stejnojmenné novely severočeského autora Jana Tichého. Příběh vypráví o čtveřici obyvatel města. Žijí normální, ale válkou poznamenané životy a všichni se těší, že se život snad vrátí do starých kolejí. Do jejich životů však zasáhne dozvuk druhé světové války a divoká pomsta. České revoluční gardy se mstí na německých občanech, desítky jich lynčují a několik z nich zastřelí.
Podle odpůrců hry je to ale jen goebbelsovsky zpracovaný děj poválečných událostí, kdy bylo v Novém Boru za ilegální držení vojenských zbraní popraveno za stanného práva osm místních Němců. "Dnes už je dokázáno, že doktor Alfred Träger, jehož potomci tady se souhlasem radnice v roce 2006 postavili zastřeleným pomník, byl v SS i v NSDAP. Členství se potvrdilo také u jiných," řekl jeden z odpůrců památníku a novoborský zastupitel Josef Doškář. To je důvod, proč už několik let spolu s dalšími usiluje o odstranění památníku.
Autor předlohy Jan Tichý je však přesvědčen o tom, že šlo většinou jen o nevinné Němce. "Ti skuteční nacisté byli už v té době dávno pryč," poznamenal. Mezi osmi zastřelenými byli podle něj jen tři, kteří věkem náleželi do skupiny, jež by snad mohla být nebezpečná. "Ostatní byli staří muži a ženy," zdůraznil a dodal, že pamětníci, s nimiž se o tehdejších událostech bavil, mluvili shodně o masakru na nevinných obětech. Jejich těla jsou pohřbena někde v lese ve společném hrobě bez označení.
Potomci zastřelených se původně snažili prosadit, aby byla na místní radnici, kde byli všichni postříleni, umístěna pamětní deska, ale neuspěli. Pronajali si proto se souhlasem radnice hrobové místo na místním lesním hřbitově, kde už jsou i památníky obětem Rumburské vzpoury nebo obětem druhé světové války. Potomci popravených nechali na vlastní náklady zbudovat kříž s pamětní deskou.
"Jsme zřejmě v Evropě raritou, postavili jsme památník nacistům a to považujeme za nepřípustné, proto usilujeme o jeho odstranění," zdůraznil Doškář. Radnice loni po protestech odpůrců zvažovala, že nechá k památníku umístit desku s česko-německým textem, který bude události vysvětlovat. Zatím se tak ale nestalo.
