Městské divadlo Zlín uvede v české premiéře tragikomedii z vědeckého prostředí Moskyti současné britské autorky Lucy Kirkwoodové. Režie se ujal Petr Štindl, premiéra je v sobotu. Témata jsou živá a současná a zároveň je hra velice chytře napsaná, řekl Štindl.
"Hra je jednak intimní příběh matky a dvou sester, jedna je chytrá a jedna je hloupá. Na druhé straně se týká odkrývání nejmenších částí hmoty a zároveň tajemství vesmíru. Takže je tam velký příběh s velkým přesahem, a zároveň intimní lidský příběh. Jak se to sráží, jak to mezi tím osciluje, tak vzniká velké napětí," uvedl režisér. Hra také obsahuje spoustu odkazů na aktuální témata, například rasismus, uprchlíky, ekologii nebo fake news.
Inscenace zavede diváka do Ženevy a Lutonu, kde žijí sestry. Alice je vědkyně, pracuje v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN), hledá takzvanou "božskou částici" a nejspíš dostane Nobelovu cenu. Její sestra Jenny je ne příliš chytrá operátorka. Na urychlovač částic v CERN odkazuje také scéna. "Zároveň je to i brána na letišti. Design je připomínkou návštěvnického centra v CERN," uvedl Štindl.
Moskyti měli premiéru v Londýně před dvěma lety a jsou považováni za jeden z nejvýraznější divadelních textů poslední doby. "Zatím se hráli jen v Anglii a Německu," uvedl Štindl.
Úskalím textu je podle něj náročné hraní, herci například mluví přes sebe. "Působí to skoro filmově, jde o autentičnost, v tom je velká výzva," uvedl režisér. Roli matky ztvární Milena Marcilisová, její dcery Tamara Kotrbová a Marta Bačíková. "Každá ženská figura si nese něco zvláštního do života. Témata žen jsou ve hře nesmírně hluboká, jsou tam velké konflikty," uvedla Marcilisová, pro kterou bylo velkou výzvou zvládnout v textu odborné vědecké termíny.
