Po rekonstrukční pauze otevírá populární pražské Divadlo v Dlouhé - druhou premiérou výtečné Mikuláškovy inscenace Macbeth v titulní roli s Janem Vondráčkem, která patří mezi události sezony.
Nebývá zvykem, aby první a druhou premiéru dělilo pět měsíců, ale stalo se. Na vině dlouhé přestávky však byla kromě divadelních prázdnin také rekonstrukce paláce v Dlouhé ulici, v němž divadlo sídlí.
Samotné divadlo prošlo rekonstrukci před několika lety, poté, co bylo vyplaveno povodní, a současné stavební práce se dotýkají především oblastí, kam divák nedohlédne: zkušebny a skladu dekorací. Další práce, během nichž se promění i pasáž paláce, budou ještě pokračovat, a divadelníkům tak znepříjemní život i v nadcházejících dvou sezonách.
Macbeth představuje osobitou vizi klasické Shakespearovy tragédie "o lidech, kteří se v osudovém okamžiku rozhodli špatně". Hlavní roli ztvárňuje jeden z nejoblíbenějších herců z Dlouhé, Jan Vondráček, Lady Macbeth hraje Klára Sedláčková Oltová, v menší roli Lady Macduff pak hostuje ostravská herečka Gabriela Mikulková.
Jan Mikulášek, který má sklon ke groteskní stylizaci, filmovému způsobu práce a černému humoru, vystavěl Shakespeara pro některé diváky z Dlouhé možná netypicky: to však neubírá inscenaci šanci na divácký úspěch. Zejména precizní mrazivě zábavné scény z druhé poloviny s Miroslavem Hanušem a Martinem Matejkou nebo už zmíněnými Vondráčkem a Mikulkovou, patří k tomu vůbec nejlepšímu, co lze v pražských divadlech nyní vidět.
Pro Jana Mikuláška i jeho dvorního scénografa a výtvarníka kostýmů Marka Cpina jde o vůbec první pražskou práci: a pro Divadlo v Dlouhé tedy i mimořádně prozíravý a vydařený dramaturgický tah. Mikulášek patří ke špičce současné české režie. Studium na JAMU ani nedokončil, působil jako umělecký šéf brněnského divadla pro děti Polárka a Divadla Petra Bezruče v Ostravě, svůj styl si vybrousil právě v Ostravě nejen u Bezručů, ale i na scénách Národního divadla moravskoslezského. Poslední dobou intenzivně spolupracuje také s brněnskou Redutou a Husou na provázku, velký ohlas si získaly především jeho osobité vize klasiky: Evžen Oněgin, Hedda Gablerová nebo Hamlet. Věnuje se i adaptacím filmů (např. Lynchova Zběsilost v srdci nebo česká klasika Fantom Morrisvillu) nebo vysloveně nedramatických předloh: začátkem listopadu měla premiéru Korespondence V+W právě v Redutě.
