Amélie v Arše a natvrdo

Divadlo Archa, Yann Tiersen & band - On Tour, 19. března, 20.00

Jméno bretaňského multiinstrumentalisty Yanna Tiersena nemusí mnoha lidem znít moc povědomě, jeho hudbu však znají asi všichni vlastníci provozuschopného televizního přijímače v zemi - ať už z populárních filmů Amélie z Montmartru nebo Good Bye, Lenin, či z „nudistických“ reklam na minerálku Magnesia.

Na koncertě v pražském Divadle Archa budou moci Tiersen a jeho doprovodná kapela pražskému publiku předvést, že jejich hudba má širší záběr než jenom melancholické klavírní figury, jež skladatele ve světě proslavily.

Tiersen se od počátku své kariéry pohybuje v "šedé zóně" mezi vážnou hudbou a rockem, podobně jako třeba známý Brit Michael Nyman (i toho proslavila filmová hudba - například k Pianu Jane Campionové nebo k snímkům Petera Greenawaye). Právě s ním bývá Tiersen často srovnáván, moc velkou radost mu to nedělá.

V Tiersenově hudbě je znát vliv minimalismu, jsou to skladby velice přístupné, zároveň mají - kvůli zjevné klasické inspiraci - punc náročnosti. Někdy strojovou strukturu svých skladeb autor polidšťuje instrumentací - rád používá například akordeon nebo dokonce psací stroj. Začínal s hudbou ke krátkým filmům, jeho první sólová deska La Phare vzbudila ve Francii slušný ohlas, za hranicemi vlasti ji ale moc lidí nezaznamenalo.

Po mezinárodním úspěchu, který mu přinesla hudba k Amélii, si mohl dovolit zvát na své desky prominentní hosty. Na jeho posledním albu Les Retrouvailles to jsou například Stuart Staples z někdejších Tindersticks, Elizabeth Frazerová (ex-Cocteau Twins) nebo americko-francouzská herečka Jane Birkinová, jejíž roztoužené vzdechy kdysi katapultovaly Gainsbourgovu písničku Je t’aime... moi non plus mezi globální evergreeny. Mezi Tiersenovy stabilní spolupracovníky patří i irský zpěvák Neil Hannon, frontman populárních The Divine Comedy.

Na pražském koncertě by bretaňská hvězda měla předvést i svoji ostřejší a méně uhlazenou polohu odpovídající tomu, že Tiersen za formativní vliv na svou tvorbu kromě moderní vážné hudby považuje i písně postpunkových kapel, jako byli Joy Division. Těžiště koncertu by měly představovat skladby z Les Retrouvailles, Tiersenovy filmové hity zaznějí v rockových aranžích.

Foto: archiv