Anglický král vypadl z boje o Oscara
16.01.2008 10:17
Český film scenáristy a režiséra Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále nezasáhne do letošního, jubilejního 80. ročníku udílení prestižních filmových cen Oscar. Snímek natočený podle stejnojmenné předlohy Bohumila Hrabala nepronikl do užšího výběru devíti neanglicky mluvených filmů.
Šanci získat 24. února v Hollywoodu zlatou sošku dostal kupříkladu rakousko-německý film Ďáblova dílna, líčící příběh padělatelské dílny v koncentračním táboře Sachsenhausen, kde za války vězňové museli pro nacisty vyrábět padělky bankovek. Film vznikl podle knihy Adolfa Burgera, slovenského autora žijícího v Praze, který v přísně utajené dílně za války jako vězeň pracoval.
"Chtěl jsem, aby vyšlo najevo, že nacisté byli nejen vrazi, ale i obyčejní padělatelé, kriminálníci," řekl Burger. Je potěšen tím, že snímek, jehož scénář vznikl podle jeho stejnojmenné knihy, byl nominován na Oscara. Československý vězeň č. 64401 Adolf Burger film doprovázel i před rokem při mezinárodním startu na Berlinale a účastnil se jeho premiér v řadě dalších zemí. Devadesátiletý muž je stále na cestách; právě se vrátil z Říma a za několik dnů jede do Paříže. Všude mluví o svém příběhu, knize i filmu, jehož scénář prý nechal třikrát přepsat, aby bylo vše podle historických reálií.
"Je to sice film o koncentračním táboře, ale zároveň není. V přísně utajené padělatelské dílně v Sachsenhausenu tehdy pracovalo 142 Židů - typografů. Nikdo z vězňů nevěděl, co se tam děje - a přitom tam vzniklo 31 milionů liber. Proto stále jezdím po besedách i do zahraničí," dodal očitý svědek Burger, který pochází ze Slovenska, ale žije v Praze.
Vyučenému tiskaři právě jeho profese zachránila v nacistickém lágru život. Kniha Ďáblova dílna vyšla začátkem 90. let česky i německy - v roce 1992 za ni získal uznání Českého literárního fondu a o devět let později převzal v Praze od německého velvyslance Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo.
Mezi cizojazyčnými snímky nominovanými na Oscara se překvapivě neobjevil favorizovaný rumunský film 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny režiséra Cristiana Mungii, který získal nejvyšší ocenění na letošním filmovém festivalu v Cannes.
Poláci mají šanci s filmem Katyň
Do užšího výběru naopak postoupil také snímek Katyň o masakru Poláků za druhé světové války legendárního polského režiséra Andrzeje Wajdy, nový film ruského režiséra Nikity Michalkova 12 či snímek Beaufort izraelského režiséra Josepha Cedara, který loni získal stříbrného medvěda za režii na Berlinale. Soupeři jim budou ještě filmy z Brazílie, Kanady, Itálie, Kazachstánu a Srbska.
Neprosadil se ani slovenský film Návrat bocianov (Návrat čápů) scenáristy a režiséra Martina Repky, v němž jednu z hlavních rolí hraje český herec Radoslav Brzobohatý.
Do souboje o cenu americké Akademie filmových umění a věd za nejlepší cizojazyčný film letos vyslalo své snímky rekordních 63 zemí. Loni se ve stejné kategorii utkaly snímky z 61 zemí. Zlatou sošku si nakonec odnesl německý film Životy těch druhých režiséra Floriana Henckela von Donnersmarcka.
Ze snímků, které nominovala do klání o Oscara Česká filmová a televizní akademie od svého založení v roce 1995, získal dosud nejvyšší ocenění jediný. Oscara si v roce 1996 odnesl film Kolja režiséra Jana Svěráka. Mezi nominovanou pětici se ještě dostal v roce 2000 snímek režiséra Jana Hřebejka Musíme si pomáhat a o tři roky později Želary režiséra Ondřeje Trojana.
Česká respektive československá kinematografie na kontě osm nominací a šest prestižních zlatých sošek.
IIustrační foto: Bioscop
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.