Komerční cenzura při natáčení filmů v USA je podle dánského režiséra Billeho Augusta horší než cenzura, která panuje v komunistické Číně. Oscarový tvůrce to řekl na tiskové konferenci v Praze. Je hostem festivalu Febiofest, kde uvádí svůj nejnovější snímek Šťastný to muž. Uvedl, že dánské filmy jsou tolik mezinárodně úspěšné proto, že jsou ryze dánské. Českým filmařům proto vzkázal, ať točí česky. "Pokud budete chtít točit jako v Hollywoodu, tak v Hollywoodu to vždycky udělají lépe," řekl.
Kromě mnoha zemí natáčel i v Česku, kde vznikal jeho Mladý Indiana Jones a Bídníci s Liamem Neesonem, Geoffreym Rushem či Umou Thurmanovou. Na natáčení v Česku prý vzpomíná a dodal, že české filmy ho kdysi inspirovaly k tomu, aby se vydal na filmovou dráhu. "Byly to filmy Jiřího Menzela nebo Miloše Formana v 60. letech. Ten poetický přístup ve vyprávění, to je něco typicky českého, humor a lidskost, to mi připadalo velice české," uvedl s tím, že jedině důraz na český charakter filmu může české kinematografii přinést úspěch ve světě.
August natáčel i v Číně. Vznikl tak před dvěma lety historický film Čínská vdova. "Než jsem se do filmu v Číně pustil, musel jsem strávit hodně večeří s činovníky komunistické strany. Asi i proto, že jsem byl cizinec a měl jsem dělat film o čínských tématech, chtěli si mě asi prověřit. Ale pokud netočíte kritiku čínské komunistické strany nebo pornografii, je to v pořádku," řekl k přístupu čínských úřadů. Měl prý při natáčení v Číně volnou ruku a rád by tam pracoval znovu.
Sedmdesátiletý August se režii věnuje 40 let a získal za ni řadu ocenění. Pozornost na mezinárodních festivalech vzbudil už svými prvními snímky Zappa a Tancuj a křič. Skutečně známým na mezinárodní scéně se ale stal teprve po filmu Pelle dobyvatel, historickém dramatu z roku 1987 o švédských emigrantech v Dánsku. Snímek získal Zlatou palmu a Oscara pro nejlepší cizojazyčný film. Febiofest uvádí také tento jeho film a snímky S nejlepšími úmysly (1992), Dům duchů (1993) a Tiché srdce (2014).
Adaptace literární klasiky
"Filmů už jsem natočil mnoho a všiml jsem si, že mě nejvíce zajímají vztahy. Snažil jsem se i o akční filmy a thrillery. Ale tam žádné drama není, drama přinášejí jen lidské vztahy a příběhy, tak to budu dělat i v budoucnu," řekl režisér. První příběh, na který se chystá, je osud módního návrháře Gianniho Versaceho.
Velkou část Augustovy tvorby představují filmové adaptace. Na plátno přenesl mnoho slavných literárních příběhů, například romány Noční vlak do Lisabonu, Cit slečny Smily pro sníh, Dům duchů nebo Bídníci.
Filmovou adaptací literární klasiky je i zatím poslední Augustův film Šťastný to muž. Autorem předlohy byl Henrik Pontoppidan (1857 až 1943), nejvýznamnější představitel dánského naturalismu a kritického realismu a nositel Nobelovy ceny. Na osudech farářského synka Petra Sideni, který se vzbouří proti rodině, škole, církvi i celé společnosti a pokusí se dobýt svět, ale nakonec vlastní vinou ztroskotává, autor ukazuje, že nestačí chtít a přát si, že v životě je třeba umět důsledně jít za svým cílem a překonávat i nejobtížnější překážky. "Četl jsem to před mnoha lety. Věděl jsem, že ho chci zfilmovat. Dříve jsem ho nenatočil asi proto, že jsem nebyl zralý na to, abych se pustil do tak komplikované látky. Složitost hlavní postavy mi připomíná mé vlastní mládí," řekl.
