Australská režisérka hloubá nad spoluvinou a kolaborací

Do posledních dnů druhé světové války zavede diváky film Lore australské režisérky Cate Shortlandové. Válečné hrůzy ukazuje na osudu dívky Lore a jejích čtyř sourozenců, kteří musejí utíkat ze zničeného Německa stovky kilometrů do bezpečí babiččina domu. Snímek oceněný diváky na loňském festivalu v Locarnu bude mít českou premiéru 11. dubna.

Na jaře roku 1945, kdy byla porážka Německa už neodvratná, zajala americká a sovětská vojska také rodiče Lore a jejích sourozenců. Coby synové a dcery privilegovaného člena SS měli do té doby báječný život, který ale náhle skončil. Cesta napříč zdevastovanou zemí je vystaví realitě, kterou si dosud neuvědomovali, a přiměje především dospívající dívku, aby poznala, čeho byla prostřednictvím svých rodičů součástí.

Během putování potkají sourozenci záhadného Thomase, vyčerpaného židovského uprchlíka, o jehož minulosti nikdo nic neví. Thomas se skupinkou putuje přes lesy a pole a postupně si díky své houževnatosti a dobrotivosti získá jejich důvěru. Lore však musí řešit, zda může cizinci důvěřovat, bojí se o své mladší bratry a sestry a nutí i diváka uvažovat nad podstatou lásky, viny a odpuštění ve válkami postiženém světě.

Cate Shortlandová film natočila podle knihy Rachel Seiffertové The Dark Room (Temný pokoj). V zájmu autenticity ho natočila v němčině a za produkční i tvůrčí spolupráce umělců z řady zemí v čele s Austrálií, Velkou Británií a Německem.

"Příběh mi byl velice blízký, neboť se zabýval tím, co znamená být dítětem pachatelů. Austrálie už svou koloniální historii moc neprožívá, ale protože jsem strávila hodně času v post-apartheidové Jihoafrické republice a v Německu, často se těmito otázkami zabývám," říká. Otázky po tom, co by člověk dělal v prostředí genocidy a hrůzy, zda by byl schopen zastat se slabých a pronásledovaných, nebo by jako většina jen tiše přihlížel a v horším případě kolaboroval, jsou podle ní stále aktuální.