Pod názvem Případ Lída Baarová - Rozhovory herečky s Josefem Škvoreckým vydá Supraphon 8. dubna autentické nahrávky z roku 1982, kde hvězda prvorepublikového filmu poprvé a zřejmě naposled vyprávěla o svých životních osudech. Se Škvoreckým se herečka setkala v létě 1982 ve španělském městě Alicante. Oznámil to zástupce vydavatelství Zdeněk Brouček.
Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tam Lída Baarová (1914 až 2000) mluví upřímně. Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat. Kniha skutečně o půl roku později vyšla v jeho nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. pod názvem Lída Baarová Útěky (1983).
"Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena celá hereččina zpověď, věnoval později Škvorecký Ondřeji Suchému. Z celkem osmnácti hodin vznikl nyní komplet tří CD, zachycující v chronologickém sledu životní osudy této slavné české hvězdy předválečného a válečného filmu," uvedla dramaturgyně nahrávky Naďa Dvorská.
Největší část vyprávění zabírá podrobný popis života v německé filmové společnosti UFA, kam přijela dvacetiletá Baarová v roce 1934. V Německu žila do roku 1938. I tam, tak jako v Československu, zažívala obrovskou slávu. Byla neobyčejně krásná a dokázala svého půvabu náležitě využít. Měla zájem vždy o muže ve významném postavení. Zatímco Adolfa Hitlera jen okouzlila, ministra německé propagandy Josepha Goebbelse svedla tak, že kvůli ní chtěl opustit rodinu s několika dětmi. Stýkala se s nacistickými pohlaváry, účastnila se jejich sjezdů, ale žila pocitem, že je vše v pořádku. Hitler pak nařídil nemanželský vztah svého ministra ukončit.
V roce 1948 Baarová emigrovala do Rakouska. Pasáže poválečného pádu z výšin slávy tvoří druhou významnou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění. Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se vše, co Josefu Škvoreckému sdělila, popřít. Nyní je tedy možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi bez "autocenzury". Vyprávění Baarové doprovázejí tři filmové písně z let 1934-1940 v jejím podání.
Baarová zemřela 27. října 2000 v Salcburku ve věku 86 let. Pražská rodačka stanula před kamerou poprvé v roce 1931 a účinkovala ve třech desítkách českých filmů. Její život i kariéru krutě poznamenal blízký vztah k nacistickému ministru propagandy Josefu Goebbelsovi, jehož úmysl se kvůli ní rozvést zastavil až Hitler. Po válce byla obviněna z kolaborace a strávila přes rok ve vězení. Po únoru 1948 emigrovala, v 50. letech hrála v italských a španělských filmech, mimo jiné ve Felliniho Darmošlapech.
Film, který o herečce natočil režisér Filip Renč, bude mít 14. dubna premiéru v Rakousku.
