Po embargu
Bez výčitek. Kubánci si užívají pirátské verze amerických filmů

Není pochyb o tom, že více než 50 let amerických sankcí si vybralo značnou daň na kubánských továrnách, bankovním systému či nemocnicích. Ale pro kubánské fanoušky amerických filmů a seriálů to byla dost bezstarostná jízda. Stačí si nalistovat televizní program v deníku kubánské komunistické strany, listu Granma, a uvidíte, že v hlavním vysílacím čase běží opakování Odložených případů, Bořičů mýtů a dokonce i Show Jerryho Seinfelda.

Ve vládou vlastněných kinech se aktuálně promítají například Želvy Ninja, Toy Story 2: Příběh hraček - ve 3D formátu - a dost příhodně také Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna. Nic z toho přitom nezískalo vysílací licenci, natož aby za to Kuba odpovídajícím způsobem zaplatila.

Havana nemá prakticky žádné výčitky svědomí vůči pirátskému vysílání dobrých programů svého dlouhodobého nepřítele, který za pomoci sankcí dusí její ekonomiku.

Washington a Havana obnovily diplomatické vztahy letos v červenci, ale znovu vybudovat vzájemný respekt vůči autorským právům, obchodním značkám a dalšímu intelektuálnímu vlastnictví je jedním z problémů, které je stále potřeba dořešit. Kubánští činitelé uvádějí, že americké sankce jsou nadále tak omezující, že zahajovat jakékoli diskuse o ochraně autorských práv by bylo značně předčasné.

"I kdyby byla Kuba ochotna platit a měla peníze na zaplacení vysílacích práv, nemáme zatím žádný prostředek, jak tyto finance převést," říká Ana Teresa Igarzaová, ředitelka projektu kubánské zóny volného obchodu Mariel, jež usiluje o zahraniční investice. Reagovala tak na omezení, která Washington uplatňuje vůči kubánským bankám a která se týkají používání americké měny.

Kuba je signatářem hlavních mezinárodních dohod chránících práva intelektuálního vlastnictví a odborníci na obchodní vztahy se shodují, že vláda Fidela a později Raúla Castra všeobecně odvedla dost dobrou práci při prosazení ochrany amerických produktů a značek, jako je například Coca-Cola a Nike.

S mediálním obsahem je ovšem nakládáno poněkud jinak. Možná proto, že socialistický duch pokládá kulturní díla - a také farmaceutické průlomové objevy - za prostředky veřejného blaha.

Televizní pořady na ostrově nepřerušují reklamy a stejně jako koncerty či sportovní zápasy, jsou i vstupenky do kina prakticky zdarma. Takže se nedá říct, že by kubánská vláda sklízela z disneyovských filmů a dokumentů z kanálu Discovery nějak enormní zisk.

Dalším možným faktorem vysvětlujícím benevolentní chování Kuby vůči autorským právům může být nesouhlas Kuby s vysíláním rádia a televizní stanice Martí - obojí financuje americká vláda a prostřednictvím nich se na ostrov, kde jsou televizní a rozhlasové vlny pod přísnou kontrolou vlády, dostávají proticastrovské zprávy a komentáře.

A krom toho, vysílání amerických pořadů v kubánských kinech a televizi i tak s přehledem válcují zruční kubánští paliči, kteří naprosto otevřeně prodávají pirátské verze DVD či CD nahrávek, anebo filmy stažené na flash či harddisk. Ty po Kubě volně kolují a úřady nad tím rády přimhouří oči.