Cenu Febiofestu Nová Evropa získá islandský Život v akvárku

Kultura
27. 3. 2015 15:30
Život v akvárku přináší naturalistický pohled na život v Reykjavíku.
Život v akvárku přináší naturalistický pohled na život v Reykjavíku.

Vítězem soutěže Nová Evropa končícího Febiofestu je islandské drama Život v akvárku. Grand Prix spojenou s finanční odměnou 5 tisíc eur (138 tisíc korun) převezme v pátek režisér Baldvin Zophoníasson na závěrečném ceremoniálu přehlídky, která uvedla 159 filmů z 56 zemí a od 30. března do 17. dubna bude pokračovat v regionech. Podle prezidenta festivalu Fera Feniče snímky zhlédlo 62 tisíc diváků, o několik set více než loni.

Sedmatřicetiletý Zophoníasson na tiskové konferenci uvedl, že jeho snímek před měsícem ovládl výroční ceny islandské filmové akademie, když proměnil všech 12 nominací včetně ceny pro nejlepší film. Snímek vznikl v koprodukci Islandu, Finska, Švédska a České republiky, kterou mezi producenty zastupuje společnost Axman Production. Mezi dvanácti tituly soutěže prvních a druhých filmů Nová Evropa byl i debut Štěpána Altrichtera s názvem Schmitke, který vznikl v česko-německé koprodukci.

Hlavní hrdinka - matka a učitelka ve školce - si musí přivydělávat jako prostitutka.

Život v akvárku přináší naturalistický pohled na život v Reykjavíku, kde si hlavní hrdinka - matka a učitelka ve školce - musí přivydělávat jako prostitutka. Dramatické vyprávění podle poroty překvapuje svou čistotou a pravdivostí. Její členové v čele s herečkou Vlastou Chramostovou ocenili především silný příběh, který se diváka vnitřně dotkne, propracovaný scénář a vynikající herecké výkony.

Dramatické vyprávění podle poroty překvapuje svou čistotou a pravdivostí."Nečekali jsme, že náš snímek bude mít takový ohlas. Uveden byl loni před létem a jeho návštěvnost byla rovněž překvapivá. Ještě včera jsem seděl doma u počítače - a dnes už jsem v Praze," řekl novinářům Zophoníasson, který si pro cenu přijel z Islandu. Dosud prý jeho snímek dostal 17 cen, tu poslední tento týden ve Francii. Ani prý neví, co tak dobrého udělali, že si ho poroty tak všímají. Upozornil, že minoritní koproducent snímku je z České republiky.

"To spojení s Prahou je na Islandu opravdu silné, protože řada našich mladých filmařů jezdí studovat na FAMU. Jeden z nich potkal poroducentku Karlu Stojákovou - a tak to vzniklo," vysvětlil.

Snímek vznikl v koprodukci Islandu, Finska, Švédska a České republiky."Při výběru titulů do soutěžní sekce, reprezentující nastupující generaci evropských filmařů, se řídíme kvalitou. Chceme přiblížit různé trendy, s jakými se snaží tvůrci prosadit ve světě filmu; proto se tu vedle obsahově i formálně náročných uměleckých výpovědí během osmi let objevily i ryze žánrové snímky: horor, thriller, nízkorozpočtová sci-fi či romantická komedie," komentoval výběr programový ředitel Štefan Uhrík. Aniž by šlo o záměr, se však podle něj letošní kolekcí vine jedno téma: pocit osamělosti, vykořeněnosti, vydělení, společenské handicapovanosti a výlučnosti až po mentální postižení, což charakterizovalo skoro všechny hlavní hrdiny.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Před Rudolfinem otevřou scénu ke zhlédnutí úvodního koncertu Pražského jara

Kultura
11. 5. 2025

Nový provozovatel zahájí zkušební provoz letního kina v Olomouci

Kultura
9. 5. 2025

Zemřel Jiří Bartoška

Kultura
8. 5. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ