Čína se stává druhým Hollywoodem

Kultura
12. 5. 2014 07:53
Hollywood má vážnou konkurenci v Číně.
Hollywood má vážnou konkurenci v Číně.

Ročně odtud vzejde na pět tisíc nových filmů a jsou zde stále větší studia. Peking je dnes novou Mekkou filmu. A Spojené státy se s tím snaží vyrovnat, píše italský týdeník L´Espresso.

Již desítky let, pokaždé, když hollywoodská studia pořádají propagační turné hvězd u příležitosti nového filmu, se opakují metropole, kam zamíří. Stálicí je Londýn, pak Paříž a Berlín, postupně se připojily Tokio a Sydney, někdy i Soul a Moskva. Když však koncem března studio Warner Bros mělo prezentovat film Transcendence a zjistilo, že protagonista Johnny Depp má jen několik volných dní, nezaváhalo a vyslalo ho do Pekingu. Během své 48hodinové první návštěvy Číny měl herec co dělat: hrdě vystavoval na odiv své tetování inspirované čínským básníkem Aj Čchingem, chlubil se znalostí základů čínského písma a dával najevo, jak si cení místní kuchyně. Nakonec však Transcendence přinesla v Číně jen 15 milionů dolarů (asi 300 milionů korun), stejně málo, jako ve Spojených státech.

Lépe na tom je film Captain America: Návrat prvního Avengera. Také v tomto případě se konala rituální návštěva představitelů hlavních rolí, Chrise Evanse, Samuela Jacksona a Scarlett Johanssonové v čínské metropoli. V tomto případě se úsilí vyplatilo: film za první víkend vydělal 39 milionů dolarů (780 milionů korun) a za dalších deset dní více než 100 milionů (asi dvě miliardy korun). Tento bezprecedentní výsledek vedl mnohé fanoušky k tomu, že se na internetu a v místních médiích tázali, kdy uvidí světlo světa Captain China o superhrdinovi, který by bojoval proti korupci v jejich vládě.

V očích Hollywoodu byla Čína ještě před deseti let neexistujícím trhem. Nyní však v této zemi filmy vydělávají stále více, zatímco ve Spojených státech sektor stagnuje. V prvním čtvrtletí letošního roku stouply v USA příjmy z filmů o šest procent, zatímco v Číně o 30 procent a překročily jednu miliardu dolarů. A to není zdaleka konec: každoročně tu vznikne pět tisíc nových filmů, a tak lze počítat s tím, že v roce 2017 nastane situace, která byla ještě před několika lety nepředstavitelná: Čína předstihne Spojené státy. A pokud se předpoklady potvrdí, v roce 2023 bude Čína ročně vyrábět dvakrát více filmů než USA.

Hollywood však může klidně spát: ve Spojených státech je tendence sice klesající, ale jeho továrny na sny nadále produkují filmy, které oslovují ostatní svět. Čínská konkurence však poroste: cílem místních úřadů není prostý růst počtu promítaných filmů a příjmů z nich, ale také růst místní produkce. Prezident Si Ťin-pching chce učinit z Číny mnohem více než jen obrovskou manufakturu na filmy - spoléhá i na soft power. Oproti tvrdému vojenskému či hospodářskému tlaku tento termín harvardského politologa Josepha Nye znamená schopnost ovlivňovat ostatní kulturní přitažlivostí či morálním příkladem.

Prezident rovněž vyzval k růstu konkurenceschopnosti a vlivu čínské kultury na mezinárodní scéně, po soft power už ovšem volal i jeho předchůdce Chu Ťin-tchao.

K dosažení tohoto politického cíle nestačí úspěchy fungující pouze na čínském trhu, je třeba zopakovat takové fenomény, jako byl film Tygr a drak režiséra Anga Leea ověnčený čtyřmi Oscary, který ve světě vydělal 213 milionů dolarů (4,26 miliardy korun). K tomu vede několik cest. První je vybudování odpovídající infrastruktury: mimořádně roste počet kin, ale také studií. Jde například o filmový komplex Oriental Movie Metropolis jednoho z nejbohatších Číňanů Wang Ťien-lina ve městě Čching-tao na polovině cesty mezi Pekingem a Šanghají. Vzniká tu největší a nejmodernější kinematografické studio ve světě, kde bude možné produkovat sto projektů ročně. Bude se tu pořádat filmový festival, bude tu několik hotelů a jachtařský klub. Wang Ťien-lin chce investovat osm miliard dolarů (160 miliard korun). A aby tomu všemu dodal světovosti, pozval sem Nicole Kidmanovou, Christopha Waltze, Johna Travoltu, Catherine Zeta-Jonesovou a Leonarda DiCapria. "Je to začátek nové éry," komentoval to slavnostně Travolta.



Letos je sezona koprodukčních snímků: jen v posledních týdnech jich bylo oznámeno půl tuctu. China Film Group se rozhodla investovat do dvou projektů společnosti Legendary Pictures: do filmu Seventh Son s Jeffem Bridgesem a snímku Warcraft vycházejícího z videoher téhož jména. On-line RPG World of Warcraft je nejvýdělečnější videohrou všech dob a velká spousta z jejích sedmi milionů platících hráčů je právě v Číně (o pirátských nemluvě).

China Film Group rovněž společně se společností Paramount vyrobí akční film ve 3D vycházející ze života Marka Pola, jenž Čínu objevil pro Evropany. Shanghai Media Group podepsala smlouvu se studiem Disney a Huayi Bros investovala 150 milionů dolarů (tři miliardy korun) do společnosti vedené Jeffem Robinovem, bývalým šéfem Warner Bros.

V zemi tisíciletého císařství, válek a mýtů, jimiž se lze inspirovat, příběhy nechybějí, ale jsou tu jiné překážky. "Problémem nejsou peníze," říká prezident Huayi Bros Wang Čung-ťün. "Co potřebujeme, to jsou talenty." Je tu také jazykový problém. Mnohem horší je však problém cenzury, který nutí četné režiséry, aby se uchylovali ke komediím či historickým filmům plným alegorií, které západní diváci nedokážou pochopit. Každý film promítaný na čínském území musí být schválen cenzorským úřadem. Tak byl například zakázán film Nespoutaný Django Quentina Tarantina, údajně kvůli přílišnému násilí, ve skutečnosti však šlo o to, že cenzuře nevyhovoval příběh sám o sobě, příběh otroků bouřících se proti svým pánům. Zakázaná jsou témata korupce, prostituce. Něco o tom ví Ťia Čang-kche, jehož film Dotek hříchu západní kritika nadšeně uvítala, ale v Číně nevyšel ani na DVD.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ