O 35 procent se meziročně zvýšil počet připravovaných projektů českých hraných a animovaných filmů. Z 84 projektů jich je více jak polovina v první fázi, tedy ve vývoji. Ve výrobě jich je 23 a v postprodukci 15. Na festivalu českých filmů Finále, kde představovali producenti, režiséři a scenáristé 20 projektů, to sdělila Jana Černíková z Českého filmového centra.
"Celkový počet 11 animovaných filmů zůstal stejný jako loni, což dokazuje zájem o animace i přesto, že vývoj a výroba tohoto žánru patří mezi finančně a časově nejnáročnější," dodala.
Mezi hranými filmy ve vývoji se představila například retrokomedie ČSFR (Česko-slovenská filmová romance) Jakuba Sommera. Ten seznámil filmovou veřejnost také s dalším filmovým "polomuzikálem" RAP.orter s hudbou a texty absolventa scenáristiky FAMU Ondřeje Ládka, známého pod pseudonymem Xindl X, který spolu se Sommerem sestavil i námět romantické komedie. "Máme čtvrtou verzi scénáře a ze 60 procent je projekt zafinancován," uvedl producent Pavel Berčík.
Dalším představeným filmem ve vývoji je režijní debut Jana Bártka Příšerky a detektivové, zaměřený na dětské diváky, a nejnovější černá komedie Jana Švankmajera Hmyz.
"Nemůžeme úplně říci, co se stane s projekty ve vývoji, což je tradičně nejsilnější část," uvedla Černíková. Podle ní je to důkaz toho, že český filmový průmysl je kreativní, že vznikají různorodé projekty, ale výsledek bude zřejmý až za dva tři roky. Některé filmy nemusí být vůbec natočeny, některé mohou být hotovy třeba za šest let. Například Švankmajerův Hmyz by se měl podle spolupracovníka režiséra Jaromíra Kalisty dostat do distribuce "až" v roce 2015.
"Brzdou realizace mnoha projektů je finanční situace českého filmového průmyslu, jak národního fondu, tak i dalších sponzorů, protože těch peněz je málo," vysvětlila Černíková. V Česku podle ní trvá výroba filmu déle než například v Německu, což je dáno hlavně penězi. "Třetina filmů jsou debuty a další třetina mezinárodní koprodukce, což jsou dlouhodobě velmi dobré podmínky pro českou kinematografii," uvedla. Mezinárodní koprodukce je podle ní možností dostat se automaticky do zahraniční distribuce. Pokud v ČR vzniká více koprodukcí, tak se český film v zahraničí lépe distribuuje a je víc vidět. "A to je pro ČFC hlavním cílem. Díváme se na ty talenty, které přicházejí, protože nemůžeme pořád čerpat ze Svěráka a z Hřebejka," dodala.
ČR má podle Černíkové jedny z nejvýznamnějších filmových škol, FAMU a Zlín, z nich každý rok odcházejí desítky nových režisérů. "Což je dobré, ale zároveň si trochu musíme hlídat ty finanční podmínky, protože je otázkou, co z nich bude, když nemohou točit kvůli tomu, že nemají peníze, a ne kvůli tomu, že to neumí," uvedla Černíková.
Náklady na výrobu filmů by se většinou měly pohybovat kolem 30 milionů korun. Jsou tu ale také velkofilmy, například Lidice, u nichž jsou náklady až trojnásobné.
Mezi projekty ve výrobě byl představen Kovář z podlesí režiséra Pavla Göbla, tedy pohádka v kombinaci herců, klasických loutek a 3D animace, dále dlouze očekávaný 3D trikový fantasy film Poslední z Aporveru režiséra Tomáše Krejčího a historický velkofilm Lidice od Petra Nikolaeva.
"Podle zdokumentovaných projektů v letošní brožuře se žánrová a tematická různorodost v českém filmu stále udržuje," řekla Černíková. Panel už tradičně poskytuje platformu subjektům českého filmového průmyslu, které tak získávají možnost informovat odbornou veřejnost o nových aktivitách nebo programech.
