Filmová recenze
Divoké vlny 2: tučňáci na animovaných surfech
18.01.2017 20:30 Recenze
První díl se proháněl našimi kinosály před deseti lety. V záplavě dětinsky primitivních animáků šlo o vcelku výjimečný počin, přestože v něm nechyběly infantilní vtípky a instantní moudra, jako třeba že jsou důležitější jiné věci než jen za každou cenu zvítězit. S obdobným poselstvím přichází i dvojka: síla přátelství je mnohem cennější než sbírat soutěžní vavříny. Animovaná komedie Divoké vlny 2 vstupuje tento týden do českých kin.
Cílová skupina, která před deseti lety hltala první příběh, mezitím tvůrcům odrostla, a tak bylo třeba pěkně polopaticky zopakovat, jak to tehdy bylo, pro jistotu hned na začátku filmu. Divák tak dostane šanci zjistit, že v rozhodujícím surfařském závodě hlavní hrdina, tučňák Cody Maverick, málem zvítězil, ale nakonec triumf obětoval za záchranu kamaráda kuřete Joea, a tak ho nečekala sláva a bohatství. Místo toho se stal učitelem surfu a nevede si úplně špatně.
Vidina splněných snů
Na tropickém ostrově Pin-Guí si Cody nemá na co stěžovat. Společně s plavčicí Lani vedou surfařskou školu pro děti a na nějakou kariéru si ani nevzpomene. Pokud se tedy na návštěvě neukáže kuře Joe, cenami ověšený a milovaný sponzory, to přichází na řadu i trocha kamarádského žárlení. Jenže všechny zasunuté tajné sny o úspěších se zase objeví, když se přímo na ostrově objeví velkolepá skupina nejlepších surfařů planety Hang 5. Jsou trochu namachrovaní a povýšení, jezdit jen tak někde je pod jejich úroveň a hledají stále nové a nebezpečnější výzvy. A taky to jsou Codyho dětští idolové, kvůli kterým začal se surfováním.
Všechno se ale změní ve chvíli, kdy šéf Hang 5, vydra McMahon, oznámí, že hodlá odejít na odpočinek a bude za sebe do skupiny vybírat náhradu. Codyho nadšení vzápětí zchladí fakt, že Evans favorizuje Lani, ale nakonec z toho bude rovnocenný souboj o místo v Hang 5, kterého se zúčastní Lani, Cody, kuře Joe a podrazák a úhlavního Codyho nepřítel z dob prvního dílu Tank Evans. Společně s Hang 5 cestují k neznámému ostrovu, aby tam podnikli nejnebezpečnější jízdu ve vlnách v životě.
Dobrodružná cesta
Jasně, Divoké vlny 2 nejsou ničím světoborným a spoustou fórků zůstávají především animákem pro děti, ale rozhodně netuctovým a podstatně zábavnějším i pro dospělejší publikum, než bývá v poslední době obvykle. Zootropolis sice zůstane nejlepším animákem nedávné doby, ale na Divoké vlny se dobře kouká, děj rychle odsýpá, některé žertíky jsou hodně povedené (na svědomí je má hlavně trochu mimózní kuře Joe) a narážky třeba na Indiana Jonese při procházení chrámem plným pastí a nástrah vyloženě potěší. Vůbec špatný taky není nápad, který po tvůrci použili po úspěchu jedničky, tedy že se celý příběh tváří jako natáčení dokumentu o surfařích imaginárním filmovým štábem.
Do českých kin snímek míří samozřejmě v českém dabingu. Obvykle je to slabé místo české distribuce, když dabují stále stejné partičky herců, ale i v tomto případě se hlasové obsazení docela povedlo. Cody sice mluví trochu přeslazeným hlasem Jana Maxiána, ale třeba charismatický a nezaměnitelný chraplák Pavla Rímského jako McMahona nebo Marek Libert coby Joe se poslouchat opravdu dají. A jste-li fanouškem surfování, na které se dobře kouká, i když je animované, a zvládnete pár mravoučných klišé pouček o přátelství a podobné pindy, Divoké vlny 2 by se líbit vážně mohly.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.