Druhý díl Hobita se chystá dobýt světová kina

Světová kina se připravují na jednu z filmových událostí končícího roku. Začnou promítat nejnovější film novozélandského režiséra Petera Jacksona Hobit: Šmakova dračí poušť. Do amerických kin film vstoupí v pátek, v České republice a dalších evropských zemích už ve čtvrtek. Celkově pátý Jacksonův snímek natočený na motivy fantasy románů kultovního britského spisovatele J.R.R. Tolkiena a prostřední z hobití trilogie má být opět kasovním trhákem, nehledě na zisky z prodeje reklamních předmětů či podporu turistického ruchu na Novém Zélandu.

Hobit je vlastně úvodním dílem k rozsáhlé a jazykově i myšlenkově propracovanější trilogii Pán prstenů, která však byla na filmové plátno převedena o několik let dříve.

Uvedení každé z filmových adaptací Tolkienových příběhů předchází velké očekávání a fronty netrpělivých fanoušků před premiérovými kiny. Platilo to o všech třech dílech trilogie Pán prstenů z let 2001-2003 i o prvním díle hobití trilogie Hobit: Neočekávaná cesta, který způsobil obvyklé davové šílenství před rokem.

Pán prstenů slavil na filmovém plátně historické úspěchy v podobě trilogie Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále. Tři díly se podělily o celkem 17 Oscarů a vydělaly odhadem přes šest miliard dolarů z prodeje vstupenek, DVD a předmětů spojených s tématem filmů. Trilogie se tak stala jedním z nejvýdělečnějších snímků v dějinách.

Od hobitů se očekávají skromnější tržby, ale filmová společnost Warner Bros se může i tak dál těšit na jisté zisky. První díl Hobita vydělal celosvětově během loňského prosince přes miliardu dolarů, z toho jen ve Spojených státech, které jsou ve filmovém průmyslu klíčovým trhem, přes 303 milionů. Rozpočet filmu přitom byl 180 milionů dolarů.

I tentokrát se mnozí filmoví nadšenci na celém světě chystají vyrazit na premiéru v kostýmech kouzelníka Gandalfa, hobita Bilba Pytlíka či se špičatýma elfíma ušima.

Tolkienovské filmové adaptace jsou sice celosvětovým fenoménem, ale málokde se těší takového zbožňování jako v domovské zemi režiséra Jacksona, na Novém Zélandě, kde byly filmy také natáčeny. Novozélandské aerolinky tento měsíc představily Boeing, který při příležitosti světové premiéry druhého Hobita v Hollywoodu ozdobil velký obraz draka Šmaka.

Nový Zéland si od filmů o hobitovi slibuje také další oživení turistiky. Odlehlé souostroví tímto způsobem těžilo už z trilogie Pán prstenů, díky níž počet zahraničních návštěvníků Nového Zélandu v letech 2000 až 2006 stoupl z 1,5 milionu na 2,4 milionu, když se řada lidí chtěla vypravit na místa natáčení. V posledních čtyřech letech ale příliv turistů na Nový Zéland stagnoval.

Velké peníze, které se točí kolem vybájené Středozemě, mají i svůj rub. Tolkienovi dědici loni zažalovali filmové studio Warner Bros za to, že podle nich porušilo dohodu o právech na Tolkienovo dílo, když začalo využívat postavy z filmu mimo jiné v elektronických herních automatech, a požadují odškodnění ve výši 80 milionů dolarů (1,6 miliardy korun).

První díl Hobita slavil úspěch i přesto, že kritiky nijak zvlášť nenadchl. Někteří označili více než tříhodinový snímek jako nudný a zbytečně podrobný. Jenže fanoušci Tolkienových knih jsou tím vděčnější, čím větší je věrnost filmových adaptací knižním předlohám.

První film načal epickou fantastickou cestu hobita Bilba Pytlíka, v podání Martina Freemana, s družinou trpaslíků s posláním získat zpět Osamělou horu a ztracené království trpaslíků Erebor. V druhém díle budou u samotného cíle cesty čelit největšímu nebezpečí v podobě strašné nestvůry Šmaka, který prověří nejen jejich odvahu, ale i pevnost jejich přátelství a smysluplnost celé pouti.

Třetí díl Hobita s podtitulem Tam a zase zpátky přijde do kin zase za rok.