Nebylo špatných hororů v kinech v poslední době už dost? Distributoři si to očividně nemyslí a tak vrhají do kin v krátké době další. Dojde ale i na romantickou komedii, dokumentární film a především první český film pro osmdesátileté diváky.
Pamětnice Vlado Štancla ve svém bizarním konceptu hravě předčí snad i vysmívanou česko-americkou Kněžnu Libuši. Film natočený se zjevným cílem oslovit generaci dříve narozených diváků je lacinou, nemotornou a nehumornou komedií, která se urážlivě označuje za poetickou a navíc se jí podařilo k nevábným účelům zlanařit valnou část nejstarší české herecké generace.
Sledovat Josefa Somra, Stanislava Zindulku či Libuši Švormovou v podobném kusu je ještě tristnější než přítomnost Zdeňka Srstky, Uršuly Klukové či Pepíčka Zímy. O jakémsi podivném individuu zvaném Tomáš Mangusek, které se na webu prohlašuje za novodobého Hugo Haase a zářící naději českého filmu, ani nemluvě.
Výše zmíněný horor je americké Sesterstvo nemilosrdných, v němž se partička z řetězu utržených studentek dočká zaslouženého trestu v podobě pomsty spolužáka, kterého předtím z legrace týraly. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, ve kterém jiném než hororovém žánru by toto pravidlo mělo více platit?
Diváci se dočkají i neutuchající dávky emocí a romantiky v romantické americko-španělské komedii Můj život v ruinách. V ní se Nia Vardalos, někdejší hlavní hvězda snímku Moje tlustá řecká svatba vydává se skupinkou příšerných turistů poznávat krásy Řecka. Že přitom pozná i krásy opačného pohlaví, pak už samozřejmě z podstaty žánru vyplývá.
Na diváky si brousí zuby i série dokumentárních filmů. Jan Klusák - Axis temporum je zasvěcen osobnosti slavného českého hudebního skladatele mezi jeho 70. a 75. rokem života.
Do kin vstoupí i právě na DVD vydávaná kolekce restaurovaných filmů Jana Špáty - k technické dokonalosti vybroušené skvosty slavného dokumentaristy by na velkém plátně měly zapůsobit i po dlouhých desetiletích od svého vzniku.
Foto: SPI, Bontonfilm.
