Celkem šest nových filmů včetně dvou českých vstupuje do českých kin v půli října. A hledat mezi nimi jakékoliv styčné body, jak je oblíbenou kratochvílí všech přehledů premiér, je tentokrát zcela marné.
Dvěma českým filmům vládnou ženy - v Kněžně Libuši bájná česká pramáti, ve Vojnárově Ženách mého muže Zdena Studénková v roli životem unavené manželky děvkařského Martina Stropnického. Souboj pohlaví probíhá i v romantické komedii Chceš mě, chci tě.To Bratři Bloomovi se ve stejnojmenném filmu musí spolehnout jen na sebe samé, stejně jako samotářský Jomar na své cestě napříč Norskem ve filmu Na sever a hrdina Nick ve svém souboji se smrtí v hororu Nezvratný osud 4.
Ženy mého muže je film takzvaně tajuplný - v Česku novinka Ivana Vojnára neuspořádala ani obvyklou novinářskou projekci a tak se lze spolehnout jen na kusé informace z presskitů či zamlžené dojmy z uvedení filmu na karlovarském festivalu. Vypráví o manželském páru, jehož vztah už dávno ustrnul na mrtvém bodě a tak se Vera a Daniel ztvárnění Zdenou Studénkovou a Martinem Stropnickým vybíjejí jen v opakovaných nevěrách a naschválech. Cosi může změnit objevení východoevropské běženkyně či zavraždění mladé modelky, s níž Daniel spolupracoval. Mondénní kulisy současné Bratislavy už jsme viděli v řadě filmů, tady jsou zkombinovány spíše s ingrediencemi populárními ve světě festivalových snímků - výsledkem je poněkud nemastný a neslaný film, který ani po několikaměsíčním trápení tvůrců ve střižně příliš nedrží pohromadě.
To Kněžna Libuše jde do světa s větší vervou. Americký béčkový režisér Constantin Werner se tu po svém chopil příběhu z českých pověstí a výsledkem je příběh o kněžně Libuši přetavený v erotické béčko o dominantních ženách a slabošských mužích, v němž Libuši ztvárnila éterická blondýnka Winter Ave Zoli a Přemysla Maďar Csaba Lucas. Češi už jsou na filmy o tom, jak nás vnímají Američané, zvyklí od dob Rothova Hostelu, troufnu si ale tvrdit, že Werner jde v tomto ohledu ještě dál a jeho představa o úsvitu českých věků je vyloženě zábavná - i když spíše nezáměrně. Sledovat rej amerických herců v brdských lesích, erotické scény na kožešinách a všudypřítomné plápolající ohně se doporučuje jen s dostatečnou dávkou alkoholických nápojů!
Na sever je asi nejlepším snímkem tohoto týdne. Křest českým ohněm si odbyl už na karlovarském festivalu, kde se stal jedním z hitů publika. Nonkonformní norská roadmovie vypráví o outsisderském a hypochondrickém Jomarovi, který se vydává na velkou cestu napříč Norskem, aby našel svého nikdy nepoznaného synka. Melancholický severský humor, podmanivě nádherná zasněžená krajina a až surreálné postavičky, které Jomar na své cestě potkává, činí z filmu velmi příjemný filmový zážitek, i když spíše pro jednosálová kina než pro popcornové publikum.
Tři další filmy už jsou spíše do počtu. Platí to o romantické komedii Chceš mě, chci tě, v níž Katherine Heigl a Gerard Butler zjišťují (velmi překvapivě), že ženy a muži jsou si velmi vzdálení a že jejich představa o štěstí a naplněném partnerském vztahu může být dosti odlišná. Platí to i o pokračování už zcela vyšťavené hororové série Nezvratný osud - tentokrát s pořadovým číslem 4 - o hrdinech, kteří se různými přiměřeně přihlouplými způsoby snaží oklamat číhající smrt. A platí to i o filmu Bratři Bloomovi, jehož nejpozoruhodnějším prvkem je, že byl natočen v Česku a že v něm hrají Rachel Weiszová, Adrien Brody a Mark Ruffalo.
Foto: Palace Pictures, SPI, Atypfilm, Aerofilms.
