Filmové premiéry: třikrát válka, pokaždé docela jinak

Do českých kin tento týden vstupují tři zahraniční snímky: komedie Bena Stillera Tropická bouře, animovaný dodatek k sérii Hvězdných válek Klonové války a výpověď Andrzeje Wajdy o stále ještě ne dávné historii s lakonickým názvem Katyň.

TROPICKÁ BOUŘE

Hollywoodský herec Ben Stiller natočil komedii o tom, co by se stalo, kdyby se zhýčkaní, zkažení a svou profesí zdeformovaní hollywoodští herci octli v mezní situaci, kterou původně měli jen předstírat: sami uprostřed nepřátel v asijské džungli. Sám Stiller si přisoudil postavu hasnoucí hvězdy Tugga Speedmana. Ten natočil sérii filmů, v nichž pokaždé nakonec zachránil svět, a střihl si také jednu dojemnou roli postiženého mladíka, s níž ovšem pohořel (alespoň u publika, které ho zajímalo, tedy filmových akademiků). Jeho spolubojovníky jsou další herečtí profesionálové, kteří stejně jako on prošli mnoha obskurními produkcemi a zažili slávu i nepřiznané ponížení...

Snímek Tropická bouře vsadil na dobře vybalancovanou "nekorektnost". Proti jeho humoru se mohli ozvat Afroameričané (popřípadě bílí Australané), vietnamští veteráni nebo ochránci zvířat, nakonec se ale podařilo filmu získat slušnou reklamu, když na lep sedly organizace podporující mentálně handicapované a jejich zástupci přišli protestovat na losangeleskou premiéru filmu s hesly jako We have abilities not disabilities. V souladu s "urážlivou" dikcí snímku by bylo možno napsat, že si Stiller pro svou léčku vybral poměrně snadný terč. Důvodem protestů je celkem nevinný dialog oněch cynických herců o tom, že hrát "retardovaného" opravdu se vším všudy může být poněkud riskantní. Šikovně použitý výraz je přesně takový, že pár aktivistů pobouří, zatímco širokou veřejnost neznechutí, ale naopak přiláká. Do propagačních materiálů je pak možno psát, že Tropická bouře je revoluční komedií, která používá fóry, na které by většina hollywoodských studií neměla odvahu (a žaludek). Tak horké to rozhodně není, většina "fórů" se nevymyká běžnému rejstříku parodií a tu a tam dojde na mírné poboření nepsaných pravidel, která praví, že kladný hrdina nebude za žádných okolností zlý na malé děti a nezabije pandu.

Scénář, na němž prý Stiller pracoval pět let, navíc za pomoci Justina Therouxe a Ethana Cohena, nenabízí právě silný příběh, spokojí se s úsporným věšákem na parodické scénky a více či méně vtipné dialogy. Zábava pro většinu publika je nicméně zajištěna minimálně na prvních deset minut (přičemž se doporučuje nezmeškat zejména úvodních pět). Setrvat v kině dále má pak smysl třeba kvůli zjištění, že Tom Cruise, když nemusí vypadat dobře, vypadá báječně. Nebo proto, že Robert Downey jr. ztvárnil svého černobílého hrdinu opravdu plasticky.

STAR WARS: KLONOVÉ VÁLKY

Dalo se čekat, že se tahle sága jen tak lacino nevzdá. Ačkoli George Lucas slíbil, že po Pomstě Sithů z roku 2005 s celovečerními filmy o Hvězdných válkách končí, vyprodukoval nyní další kus. Tentokrát ovšem animovaný. "Galaktická Republika se pod chodidly nekonečných armád bojových droidů otřásá v základech a silám temna podléhá jeden solární systém za druhým. Anakin Skywalker a jeho Padawan - učednice Ahsoka Tano se vydávají na cestu, která pro ně bude mít dalekosáhlé důsledky: jejich osudy se totiž zkříží se zlovolným Jabba Huttem. Hrabě Dooku a jeho nohsledové - zejména ohavná Asajj Ventress - se nezastaví před žádným zločinem, jen aby Anakin s Ahsokou na své misi neuspěli. Obi-Wan Kenobi a Mistr Yoda se zatím v čele armády klonů postavili v bojových liniích silám temna na odpor," zní stručný nástin děje.

Film vznikl na základě práce na televizním animovaném seriálu. Lucas si prý uvědomil, že materiál je tak dobrý, že vystačí na celovečerní film - tak jej nechal natočit. Znalci Hvězdných válek přijímají výsledek s mírnými rozpaky.

Star Wars: Klonové války (Star Wars: The Clone Wars, USA 2008)
Produkce: George Lucas, Catherine Winder, scénář: Henry Gilroy, Steve Melching, Scott Murphy, režie: Dave Filoni, délka 98 minut

Války bohužel nejsou jen předmětem fantazie. K té skutečné se vrací film polského režiséra světového formátu Andrzeje Wajdy Katyň. Zabývá se osudem rodin zajatých důstojníků polské armády, které vojska sovětského NKVD zmasakrovala v Katyni roku 1940. "Film zobrazuje krutou a bolestnou pravdu, jejímiž hrdiny nejsou zavraždění důstojníci, ale ženy, které čekají na jejich návrat a každý den, každou hodinu musejí žít ve strašné nejistotě," říká o filmu Andrzej Wajda na oficiálních webových stránkách snímku. Základem pro scénář se stala kniha Katyń: Post Mortem od Adrzeje Mularczyka. Pro režiséra šlo o velmi osobní téma - v Katyni byl zavražděn i jeho otec. Mezi oběťmi byl i strýc Krzysztofa Pendereckého, který pro film napsal hudbu.

Snímek kritici oceňují pro hodnotu jeho výpovědi a pro emocionální sílu, s níž ji podává. Ovšem například na cenu americké filmové akademie, na niž byl nominován, Wajdův snímek nedosáhl.

Katyň (Katyń, Polsko 2007)
Scénář: Andrzej Wajda, Wladyslaw Pasikowski, Przemyslaw Nowakowski, režie: Andrzej Wajda, hudba: Krzysztof Penderecki, hrají: Joachim Paul Assböck, Andrzej Chyra, Artur Zmijewski, Stanisława Celińska, Wladyslaw Kowalski, Agnieszka Glinska, Pawel Malaszynski, délka 118 minut

Foto: Bontonfilm, Warner Bros.