<span>Francouzské filmy</span> opět přijely za českými diváky

Festival, který si klade za cíl podporovat povědomí českého diváka o francouzské kinematografii, má letos šest sekcí. Novinkou je Večer krátkých filmů a sekce Panorama, která představí francouzské koprodukční snímky. Divácky atraktivní zůstávají Filmové hity - pestrá směs snímků, které u nás šly v uplynulém roce a Předpremiéry - šest filmů uváděných ještě před jejich distribuční premiérou, cinefilové ocení sekci DVD - zajímavý exkurz do soudobé francouzské produkce. Soutěžní sekcí je Výběr české kritiky - devět snímků vybraných českými recenzenty, o jejímž vítězi rozhodnou diváci.

Nadšený profesor, úkladná vražda a nejznámější zločinec

Sekce Předpremiéry představí šest filmů. Snímek Mezi zdmi, letošní vítěz Zlaté palmy z Cannes, osobně uvede režisér Laurent Cantet 26. listopadu v kině Světozor. Cantet natočil sociálně-kritické drama o těžkostech studentů jedné střední školy na pařížském předměstí podle autobiografického románu Françoise Bégaudeaua. Spisovatel se podílel na scénáři a ztvárnil roli entuziasmem nabitého profesora, který se pokouší studenty, povětšinou děti imigrantů, vyburcovat ze zhoubné letargie.

Do komunity imigrantů nás zavede také další snímek oceněný na canneském festivalu. Film Luca a Jean-Pierra Dardennových Mlčení Lorny, který získal v Cannes cenu za scénář, se velmi volně inspiroval skutečným příběhem. Mladá Albánka Lorna se provdá za feťáka Claudyho a získá belgické občanství. S albánským přítelem Sokolem si chtějí v Belgii otevřít bar. Potřebují peníze, které jim má zajistit další fingovaný sňatek - tentokrát s ruským mafiánem. Musejí se proto zbavit Claudyho.

Belgičtí režiséři opět vrhají diváka do nemilosrdného světa outsiderů pohybujících se na okraji společnosti. Syrovost vyprávění, vedení herců k uměřenému a civilnímu projevu i na Dardenny nezvykle asketicky jednoduchá kamera vytvářejí emočně vypjatou atmosféru za použití jen minima výrazových prostředků. Mlčení Lorny je film o tom, jak bez okázalých gest vymodelovat strhující obraz lidského zápasu s vlastním svědomím.

Dvoudílnou biografickou ságu Veřejný nepřítel č. 1 a Veřejný nepřítel č. 1: Epilog přijede představit režisér Jean-François Rochet. Přijet měl i herec Vincent Cassel, kterého jsme naposledy mohli vidět jako sadistického Kirilla v Cronenbergových Východních příslibech, na poslední chvíli se však z rodinných důvodů omluvil. Filmová biografie popisuje osudy nejznámějšího francouzského zločince Jacquese Mesrina, který dokázal policii unikat dlouhých třicet let. Největším kladem snímku je Vincent Cassel, který  dodal postavě Mesrina plastičnost a zneklidňující nejednoznačnost.

Kritici vybírají

V soutěžní sekci Výběr české kritiky se objeví několik filmů, které by filmoví gurmáni mohli ocenit. Možnosti ostrova jsou filmovým debutem nejčtenějšího francouzského spisovatele současnosti, provokatéra Michela Houellebecqa (Elementární částice, Rozšíření bitevního pole), který převedl na filmové plátno svůj stejnojmenný román. Kontroverzní glosátor opět s cynickým nadhledem pranýřuje povrchnost a plytkost naší doby.

Zajímavý bezpochyby bude i poslední snímek Arnauda Desplechina Vánoční příběh s Catherine Deneuveuvou v hlavní roli. Rodinné drama o starých křivdách a utajených nepravostech bylo vybráno do hlavní soutěže MFF Cannes 2008. Tvorbu francouzského režiséra má divák možnost posoudit v širším kontextu - festival v sekci DVD uvede i jeho film z roku 2004 Králové a královna, filozofické zamyšlení nad vztahem jedné ženy a pěti mužů.

Hity kvality značně rozdílné

Kvantitativně obsáhlé sekci Filmové hity jednoznačně vévodí animovaná Persepolis, adaptace biografického komiksu Marjane Satrapiové, která oprávněně posbírala mnoho cen a byla nominována na Oscara. Persepolis líčí s obdivuhodným nadhledem a vtipem nelehký osud iránské dívky; smích či spíše pousmání je ale často doprovázeno nepříjemným mrazením v týle vyvolaným trefným popisem válečného běsnění, dogmatičnosti a fanatismu.

Děsivé noční můry a temné běsy, které nás sužují, se staly ústředním tématem jiného animovaného snímku. Strach(y) ze tmy, které mimo jiné sklidily velký úspěch na třeboňském AniFestu, vytvořila šestice současných výtvarníků a animátorů.

K dobrému průměru patří oceňované autobiografické drama Skafandr a motýl o editorovi francouzského časopisu Elle Jeana-Dominiquea Baubyho, který se jednoho dne probudí v nemocnici a nemůže dělat nic jiného než mrkat levým okem. Ochrnuté tělo ale ukrývá stále čilého ducha. Jean má možnost vzpomínat, rekapitulovat, reflektovat a snít. Nad prvotní sebelítostí a depresí zvítězí touha komunikovat. Naučí se dorozumívat s okolím pomocí mrkání, dokonce tak spolu s asistentkou napíše knihu.

Průměr spíše podprůměrný zastupují například drama Paříž o nevyléčitelně nemocném mladíkovi nebo povídkový snímek Paříži, miluji tě, ve kterém se sešla desítka slavných režisérů, aby natočila etudky na téma Paříž a láska.

Nejslabším snímkem sekce Filmové hity, respektive čistě komerčním produktem, je film Asterix a Olympijské hry. Na neodbytně vtíravou otázku, proč takový film vůbec představovat v rámci Festivalu francouzského filmu, se zdá odpověď, že se promítají všechny francouzské filmy uváděné letos v České republice, poněkud nedostatečná. Jako by se organizátoři báli, že by festival neměl bez (komerčních) hitů (komerční) úspěch. Snad i proto se rozhodli, že v mnoha městech uvedou právě a jen sekci Filmové hity. Není to škoda? 

Foto: FFF