Febiofest
Herec Jan Tříska se přirovnal k potulnému komediantovi

Za potulného komedianta se na pražském Febiofestu označil divadelní a filmový herec a recitátor Jan Tříska. "My herci si moc nevybíráme, nemohu si dupnout, co bude zítra. Zkrátka jen čekám, kdy mi někdo něco nabídne. Teprve pak se rozhodnu, zda tu práci přijmu," vysvětlil.

Od emigrace v roce 1977 natočil v Americe 44 filmů, z nich dva s Milošem Formanem - Ragtime a Lid versus Larry Flynt. "Pracuji tam stále, nejsem totiž líný," podotkl osmdesátiletý umělec, který se za prací od listopadu 1989 vrací domů. Účinkoval na shakespearovských slavnostech na Pražském hradě, 140krát ztvárnil hlavní roli v Havlově Odcházení a bezmála stovku repríz měla během několika let komedie Kumšt v pražském Divadle Na Jezerce.

Legendární je jeho role pedagoga Igora Hnízda ve Svěrákově filmu Obecná škola. V roli zlého dědečka se objeví i v dalším projektu režiséra Jana Svěráka Po strništi bos, který se do kin dostane v polovině srpna. "Všichni říkají, že ta postava je velice záporná. Když jsem scénář četl a pak natáčel, říkal jsem si, že dědek je jen komplikovanej, že má v sobě jakési podivné tajemství. Ale všichni, kteří ty moje scény viděli, tvrdí, že jde o zarputilého dědka," řekl.

V účasti v monodramatu Shylock na Jezerce mu zabránila zdravotní indispozice, když byl v USA účastníkem autonehody, kterou nezavinil. "Ředitel Jan Hrušínský ale hledá další hru v co nejmenším obsazení a termíny, kdy by se to dalo dohromady," podotkl Tříska. Má se objevit i v projektu režiséra a scenáristy Jiřího Mádla Na střeše. "Scénář už mám, už jsme točili v Los Angeles nějaké testy. Mádl za mnou v dubnu přiletí znovu, abychom si nad poslední verzí scénáře podrobně četli. Když vše dobře dopadne, začneme točit koncem léta či začátkem podzimu," dodal.

Tříska, který oslavil loni v listopadu osmdesátiny, uvede v sobotu na Febiofestu poetické drama z roku 1970 Radúz a Mahulena. "Tehdy nám byla strašná zima, protože jsme natáčeli polonazí ve Vysokých Tatrách. Spolupráce s režisérem Petrem Weiglem i Magdou Vášáryovou byla nádherná. Jsou herci, kteří pořád jen vzpomínají a vzpomínají, ale já k nim nepatřím," dodal.

Když emigroval do Ameriky, myslel si, že angličtinu ovládá. "Ale tuto řeč se učím prakticky dodnes - a to jsem poměrně pilný člověk," vysvětlil. Na druhou stranu si udržel vynikající češtinu. "Je z 60. let, svým způsobem trochu obstarožní. Té 'nové češtině' dost dobře rozumím, ale nová rčení do sebe nevstřebám, odmítám je," uvedl herec, kterého těší film i divadlo. Je ovšem vychovaný poezií.

"Můj tatínek byl vědec, přesto jeho knihovna byla plná poezie. Už když jsem se naučil číst, předčítal jsem si a dodnes umím spoustu české poezie nazpaměť. Můj vztah k divadlu je katapultovaný poezií. A cesta k filmu automaticky vedla přes divadlo. Všechny tyto tři disciplíny se nevylučují, já je mohu simultánně milovat," dodal.