Oživení minulosti
Hollandová přesně ví, co chce do filmu o Palachově odkazu dostat
11.04.2012 15:30
Natáčení ambiciózního projektu HBO s názvem Hořící keř je přesně v polovině. Už 28 dní se po Praze pohybuje štáb v čele s polskou filmařkou Agnieszkou Hollandovou, která třídílný snímek režíruje. Scénář mapuje události, které následovaly po smrti Jana Palacha v lednu 1969. Nejobtížnější scény Palachova upálení už jsou natočené. Sám Palach je sice tématem a skutečným hrdinou filmu, hlavní postavou a hybatelkou příběhu je ovšem advokátka Dagmar Burešová v podání Táni Pauhofové.
Když scenárista Štěpán Hulík přemýšlel, jaký klíč zvolit k vyprávění příběhu Jana Palacha, došel právě k osobnosti Burešové, jež sehrála zásadní roli při soudním sporu, v němž šlo o očištění Palachova jména. "Dagmar Burešová se mi jevila jako pokračovatelka toho, co udělal Jan Palach. Věděla, že ji jeho případ může způsobit velké potíže, přesto do toho šla," vysvětluje svou motivaci scenárista.
V úterý 10. dubna se v klubu Reduta na Národní třídě natáčela právě situace, v níž Dagmar Burešová oznámí manželovi, že "případ Palach" bere. "Snažím se to manželovi všechno vysvětlit," líčí scénu Táňa Pauhofová oblečená do černých retro šatů, přes které si hodila župan. Místo černých lodiček nazula růžové válenky a o pauze si šla dát nezbytnou cigaretu. Pauhofová přesně splňuje to, co o Dagmar Burešové říkají pamětníci: byla to krásná, charismatická a odvážná žena. To Jan Budař, který hraje Radima Bureše, vidí stejnou situaci jinak: "Prostě se pohádáme."
Jak se později na place ukáže, oba mají pravdu: Dagmar Burešová se snaží manželovi vysvětlit, proč Palachův případ bere, nakonec se pohádají, Bureš naštvaně odchází a jeho žena po chvíli běží za ním. Autenticky zakouřený klub Reduta se ukazuje jako ideální místo pro natáčení filmu z konce šedesátých let, prakticky nic se tu nezměnilo, stačilo přinést dobové sklenky a kávové šálky, dodat adekvátně oblečený a natupírovaný kompars a skok v čase o čtyřicet let zpět je téměř dokonalý.
Mezi komparsisty si navléká semišové retrosako i režisér Karel Smyczek: "Mám tu takový štěk, čistě z nostalgie, Agnieszka Hollandová byla totiž v komisi, která mě přijímala na FAMU." Polská režisérka, která události kolem upálení Jana Palacha prožívala velmi intenzivně, protože v té době žila a studovala v Praze, diriguje štáb klidným a pevným hlasem. Velmi solidní češtinu občas vymění za svou mateřštinu, to když dává pokyny druhému kameramanovi. Potvrzuje to, co se o ní říká, jeden záběr jede maximálně třikrát, je skvěle připravená, má jasnou vizi, přesně ví, co chce.
Oč se tehdy manželé Burešovi vlastně pohádali? Advokátka přijala případ, který v atmosféře nastupující normalizace nebylo možné vyhrát, každý, kdo si v něm omočil, hodně riskoval. Zoufalá matka Jana Palacha tehdy žalovala poslance Viléma Nového, který lživými prohlášeními degradoval čin jejího syna. Nový přišel s tím, že Palach byl pouhým nástrojem podvratných živlů, že se měl původně polít látkou, která sice hoří, ale nepálí, což ale nakonec nevyšlo. Tyhle nepravdy Nový uvedl pro zahraniční agenturu AFP, aby znehodnotil Palachův čin a pošpinil jeho jméno.
Dagmar Burešová se tehdy rozhodla, že vyslyší prosbu paní Palachové a bude ji v procesu zastupovat. Později to komentovala slovy: "Jednoduše jsem se nemohla na paní Palachovou vykašlat." Řada soudců se údajně Palachova případu odmítla ujmout, nakonec se ale našla úslužná soudkyně, která žalobu zamítla s tím, že "se odpůrce režimu nemůže soudit o čest, protože žádnou nemá".
Burešová se zapsala do dějin české advokacie jako "obhájkyně disidentů". Disidentských případů má na kontě asi stovku, zaměřovala se hlavně na pracovní právo a zastupovala lidi vyhazované ze zaměstnání pro politické postoje. Obhajovala například spisovatele Milana Kunderu, novináře Karla Kyncla nebo Ivana Medka, který byl kvůli podpisu Charty 77 vyhozený ze Supraphonu. Tehdy Burešová navrhla, aby se u soudu text Charty přečetl jako důkaz, bez toho nebylo zřejmé, oč se výpověď ze zaměstnání vlastně opírá. Přečíst Chartu u soudu bylo ale nemyslitelné, takže Burešová případ vyhrála. Sama Chartu nepodepsala, jednak se nepovažovala za hrdinku a jednak věděla, že by si zpečetila osud a nemohla by obhajovat disidenty. Když se po listopadu 1989 hledal člověk, který by se ujal ministerstva spravedlnosti, padla volba právě na Dagmar Burešovou.
Hořící keř zachycuje události bezprostředně po Palachově smrti, poté sleduje soudní proces a úsilí Dagmar Burešové v Palachově případu a současně se zaměřuje na klima nastupující normalizace. Natáčet se bude převážně v pražských lokacích až do poloviny května. Vedle Táni Pauhofové uvidíme Jaroslavu Pokornou v roli paní Palachové, poslance Nového hraje Martin Huba.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.