V Praze odstartuje Festival íránských filmů. Diváci mohou až do neděle v pražských kinech Světozor, Bio Oko, Lucerna a kino Pilotů zhlédnout odvážné snímky z íránské kinematografie posledních let. Čeká na ně i napínavý příběh O Elly oscarového režiséra Ašghara Farhádího. Festival Írán:ci se koná již posedmé, po pražském promítání se přesune do Brna a Bratislavy.
Festival zahájí ve velkém sále pražské Lucerny promítání čtyř krátkých filmů, které podle organizátorů zažívají zlatou éru. "Jsou to hypnotická díla od mladých, odvážných, neúnavných talentovaných filmařů, kteří se stávají budoucími hlasy íránského filmu," píšou na webu. Letos poprvé bude také sekce krátkých filmů soutěžní. Několik režisérů proto přijelo do Prahy a zúčastní se festivalu osobně.
Na páteční večer se chystá v kině Světozor zvláštní uvedení filmu O Elly, který je ukázkou tvorby režiséra Farhádího z roku 2009. Z jeho snímků už čeští diváci mohou znát filmy Klient či Rozchod Nadera a Simin, které oba získaly sošku Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Pochvalné reakce ve světě posbíral i film Inverze režiséra Behnama Behzadiho, který se bude promítat ve Světozoru ve středu a v neděli. Původně mělo být na festivalu uvedeno i drama Neústupný, jeho promítání ale bylo zrušeno. Šlo o nejúspěšnější íránský titul loňského roku, režisér Mohammad Rasoulof si za něj odvezl ocenění z Cannes.
Za sedm let od prvního ročníku festival navštívilo 22 tisíc diváků, kteří mohli zhlédnout více než 150 filmů íránských tvůrců. Podle uměleckého ředitele festivalu Kaveha Daneshmanda k sobě festival přivádí dvě zdánlivě velmi odlišné kultury a nachází mezi nimi společná témata. Kromě filmů je pro návštěvníky připraven i doprovodný program, který obstarají íránští hudebníci, divadelníci, ale také třeba kuchaři.
Demonstrace v íránu
Festival v Praze se koná pár dní po několikadenních protivládních demonstracích, které si v Íránu vyžádaly 22 obětí. Přes tisíc lidí bylo zatčeno. Původní požadavky na zlepšení ekonomické situace a protesty proti zdražování přerostly v kritiku vedení státu. Úřady pak zablokovaly sociální sítě a protesty označily jako spiknutí, za nímž stojí síly ze zahraničí, hlavně z USA a z Izraele. Do protestů se zapojili ve velkém počtu mladí lidé a dělníci, stejně jako příslušníci vzdělané střední třídy, která tvořila páteř proreformní revolty před téměř deseti lety.
