S příběhem skotské dramatičky Lizy Lochheadové Perfect Days, který převedla do celovečerního filmu, má režisérka a scenáristka Alice Nellis dlouhou zkušenost. Tuto komedii režírovala v roce 2003 v pražském Divadle Na zábradlí, kde se hrála sedm let. S jinými herci natočila snímek, jehož premiéru ve středu večer uvedla v pražských kinech Světozor a Lucerna.
"I když jsem točila hru, kterou jsem léta znala, spousta věcí mě překvapila a spousta nápadů - hereckých, výtvarných nebo třeba i hudebních - přinesla na plátno něco, co jsem si u psacího stolu vymyslet nemohla," komentovala to režisérka.
Z původního obsazení ponechala v příběhu jen Zuzanu Bydžovskou, jež v divadelní verzi ztvárnila roli, kterou ve filmu převzala Ivana Chýlková. V dalších rolích se objevili Vojtěch Kotek, Ondřej Sokol, Zuzana Kronerová a Bohumil Klepl.
Příběh začíná čtyřiačtyřicátými narozeninami Eriky, která sice nedostane největší kytici, jakou si dovede představit, zato pěkné přáníčko od své bývalé švagrové, trapný vzkaz v rozhlasovém pořadu od bývalého manžela, krém na vrásky od homosexuálního kamaráda a dárkový striptýz od své nevyzpytatelné matky. Přitom má vlastní televizní pořad, vyhlášený kadeřnický salon, velký byt a svobodu, ale s každým přibývajícím rokem víc a víc touží po dítěti. A tak na něm začne pracovat se stejnou vervou, se kterou budovala svůj podnik.
Snímek s podtitulem I ženy mají své dny vznikl ve společnosti In Film Rudolfa Biermanna. Nellis ve scénáři dodržela základní zápletku i postavy. Řadu scén, které jsou na jevišti vyprávěné, mohla nyní realizovat. Cestu od hry k filmu označuje za poněkud neodhadnutelnou, ale zábavnou.
S dramatičkou Liz Lochheadovou se osobně zná a ocenila, že jí nechala volnou ruku. Po pražské divadelní premiéře, na které autorka byla, Alici Nellis k tomu, aby hru zfilmovala, sama naváděla. Film režisérka obohatila o záběry z inscenace La Putyka Rosti Nováka i hudbou Jana Ponocného, která vychází na soundtracku. Atraktivní byt hlavní hrdinky, ve kterém se odehrává většina scén, filmaři postavili v bývalé budově Dopravního podniku u stanice metra Vltavská, za základ použili prosklenou stěnu s výhledem na město.
Prvním autorským celovečerním filmem Alice Nellis bylo Ene bene (2000), které vyhrálo na MFF v San Francisku cenu za nejlepší film. V roce 2002 získal film Výlet Českého lva za nejlepší scénář a cenu kritiků. Byl úspěšný i v zahraničí, v San Sebastianu vyhrál v kategorii Best New Director a dostal se do distribuce ve více než 15 zemích. I její další snímek Tajnosti dostal Českého lva, tentokrát v kategorii Nejlepší film a kamera. Na MFF v Bergamu byl vyhlášen nejlepším titulem, stejně jako na festivalu českých filmů v Plzni. Poslední film Alice Nellis Mamas&Papas získal tři ceny na newyorském Hamptons International Film Festivalu.
