
Poslední rozloučení se konalo v bazilice svatého Jiří, kde byl slavný filmař pokřtěn. Mezi zúčastněnými bylo možno spatřit několik známých tváří, například německého režiséra Wima Wenderse či Tonina Guerry, slavného italského scenáristy Felliniho i Antonioniho filmů. Zesnulý režisér bude pohřben na městském hřbitově ve Ferraře.
Již ve středu se s Antonionim přišli na radnici v Římě rozloučit představitelé italského kulturního i politického života, kteří zároveň vyjádřili hlubokou soustrast jeho vdově a dlouholeté životní družce Enrice Ficové. K uctění památky se zde promítaly na stěně scény z jeho filmů.

Michelangelo Antonioni zemřel v pondělí večer ve svém římském bytě, ve stejný den jako další velikán světové kinematografie, Švéd Ingmar Bergman.
Italský tvůrce, jehož nejvíce proslavil film Zvětšenina, za niž si vysloužil v roce 1967 Zlatou palmu v Cannes i nominaci na Oscara, si získal věhlas svým osobitým stylem, který se stal pojmem ve vývoji kinematografie. Tento styl se projevil kromě již zmíněné Zvětšeniny v dalších jeho dílech Noc, Zatmění a Červená pustina z let 1960 až 1964.

Ačkoli jej v roce 1985 postihla mozková mrtvice, k práci se vrátil. V roce 1994 začal s pomocí německého kolegy Wenderse a své ženy Enriky režírovat snímek Za mraky. V roce 1995, kdy film dokončil, obdržel čestného Oscara za celoživotní dílo. Získal rovněž Zlatého lva v Benátkách a Zlatého medvěda na berlínském festivalu. Jeho posledním dílem byl povídkový Eros, který režíroval ve dvaadevadesáti letech.
Snímky Antonioniho byly i jedním ze zdrojů inspirace českých filmařů.
Foto: ČTK