Blíží se desáté výročí černého 11. září, teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Jak tuto katastrofální událost, kterou v přímém přenosu vysílala živě televize do celého světa, zpracovali filmaři a jak ji v uplynulé dekádě vnímali především američtí diváci? Tento fenomén prozkoumala agentura Reuters.
Rádoby provokativní filmy a televizní pořady, které popisovaly děsivé útoky z 11. září 2001 i jejich následky, americké diváctvo převážně pomíjelo. Zatímco zuřily války v Iráku a Afghánistánu, dali lidé přednost únikovým filmům a televizním "skoro reality show". Odborníci na kulturu i mediální experti míní, že američtí diváci nejsou zatím připraveni oživovat vzpomínku, která zůstává bolavá. K tomu přispívá i skutečnost, že tato konkrétní kapitola amerických dějin ještě není uzavřena.
"Filmy o 11. září riskují, že budou exploatační, protože se musejí vypořádat s tragédií epického rozsahu a nemají rozřešení. Jedna z věcí, které Hollywood chce, je šťastný konec, a ten tady není možný," řekl agentuře Reuters profesor Nebraské univerzity Wheeler Winston Dixon, autor knihy Film a televize po 11. září.
Deset let poté trauma z 11. září a následující válka USA proti terorismu zanechaly stopy na popkultuře jemným, leč všudypřítomným způsobem, shodují se experti. A co je možná překvapivé: muslimové unikli všeobecné démonizaci na plátně, jíž se mnozí obávali poté, co stoupenci vůdce teroristické sítě al-Kajda Usámy bin Ládina nechali narazit unesená dopravní letadla do budov Světového obchodního střediska a Pentagonu.
"Po 11. září jsem se děsil, jaký směr vůči muslimům tahle země nabere," řekl Kamran Pasha, který patří mezi hrstku muslimských scenáristů v Hollywoodu. "Ale v mnoha ohledech prokázal Hollywood větší schopnost vcítění a jemnocitu vůči muslimské komunitě, než jaké bych si myslel, že je spousta lidí v Americe schopna," dodal.
Jen dva filmy - Let číslo 93 a World Trade Center - se pokusily zrekonstruovat události 11. září; oba se silným vlasteneckým podtónem. Ale snímky vzniklé shodně v roce 2006 dohromady nasbíraly méně než 250 milionů dolarů tržeb na celém světě, což je zhruba stejně, kolik vynesl Avatar během premiérového víkendu v roce 2009.
Příběhy točící se přímo či nepřímo kolem válek v Iráku a Afghánistánu si vedly ještě hůř navzdory účasti hvězd první kategorie, jako jsou Leonardo DiCaprio, Russell Crowe, Matt Damon či Reese Witherspoonová. Ať už líčily hoře amerických vojáků a jejich rodin (Bratři, Ve službách války), konspiraci a tutlání (Labyrint lží, Odvlečen) nebo politiku (Hrdinové a zbabělci), Američané se od nich houfně drželi stranou.
Televizní seriál Tam někde, který se jako první v roce 2005 pustil do minového pole příběhem o vojenské jednotce na misi v Iráku, byl stažen pro nízkou sledovanost po pouhých čtyřech měsících. "Nemyslím si, že si diváci chtějí oživovat jednu z nejbolestnějších kapitol naší novodobé historie. Alespoň ne tak brzy," míní filmová kritička listu USA Today Claudia Puigová.
Dokonce i držitel Oscara za nejlepší kameru - film Smrt čeká všude o týmu zneškodňujícím bomby v Iráku - vynesl jen 49 milionů dolarů tržeb, což je slušná suma na nízkorozpočtový film, ale daleko za kategorií kasovního trháku. Tím se naopak staly snímky z jednoho z nejoblíbenějších hollywoodských žánrů, adaptací komiksových příběhů. Rekordy návštěvnosti lámaly Iron Man, X-Men či Spider-Man.
Palyza to pozoruje z úkrytu
Změnou po září 2001 na filmovém plátně prošla kategorie padouchů, která se stala košatější a rozmanitější. Do roku 2001 byli Arabové primárním terčem, ale "po 11. září se svět stal komplikovanějším. Začalo být netaktní útočit na muslimy," řekl Lawrence Wright, scenárista snímku Stav obležení z roku 1998 o útoku radikální islámské skupiny na New York. Televizní seriál V utajení, který se vysílal v letech 2005 až 2006, byl podle odborníků "klíčovým zvratem" v zobrazování muslimské komunity. Hlavním hrdinou byl americký muslimský tajný agent, který pronikl do teroristické buňky, jejíž osazenstvo zahrnovalo bílou Evropanku, homosexuálního muslima a Hispánce.
Podle Puigové nyní Hollywood posouvá úhel pohledu, kdy zloduchové v několika posledních filmech jsou z Ruska nebo z Jižní Ameriky. "Část z toho může být důsledkem snahy o politickou korektnost, ale odráží to také rozšířený pohled na žánr terorismu ve filmech," dodala Puigová.
