Postavu Hellboye známe především z dvou celovečerních filmů, ve kterých pravou rukou zkázy mlátí nácky hlava nehlava. Jenže komiksový svět, z něhož pekelný chlapec vzešel, je mnohem pestřejší. Jeho cesty jsou protkány folklorem ze všech koutů světa.
Pro rudou kůži, robustní vzhled a výraz v očích, se kterým se smrtelník nechce střetnout, to na první pohled nemusí být zřejmé - Hellboy je ale jediným super hrdinou, který většinu svých příběhů odžije coby odevzdaná stafáž. Je svědkem příběhů, mýtů, báchorek a pověstí, do jejichž dějů se vloží, až když nemůže jinak. Netouží zachraňovat svět, raději by se někde zašil a se sklenkou karibského rumu v ruce pokuřoval doutník. Jenže osud ho dožene, ať se schová kamkoliv. Jeho pravé jméno zní Anung un Rama, což znamená Zvěstovatel apokalypsy.
Nedávno vyšly dvě knihy, v nichž Hellboye zastihneme v půli cesty, kterou americký komiksový scenárista a kreslíř Mike Mignola začal psát a kreslit v roce 1993; nakonec vzniklo dvanáct svazků. Pekelného chlapce přivedli na svět nacisté se slabostí pro okultismus (jíž mimochodem opravdu trpěli) v prosinci 1944. Chtěli, aby zničil svět, byl to ale další z velkých plánů, který jim nevyšel. Když se z pekelného chlapce stal muž, začal pracovat pro americký Úřad paranormálního výzkumu a obrany (Ú.P.V.O.) a právě při misi na zřícenině německého hradu Hunte začíná i pátá kniha Červ dobyvatel. Ta posouvá hlavní dějovou linii Hellboye a vrhá světlo na záměrně rozostřené detaily. V navazující knize se Hellboy podívá na Podivná místa, konkrétně do Afriky, na dno oceánu nebo mezi čarodějky Albionu.
Šestý svazek připomíná snové příběhy, které pro Hellboye i čtenáře rozostřují hranici mezi realitou a iluzí. Právě tohle je jednou z největších předností Mika Mignoly coby vypravěče. Během pár komiksových oken dokáže přesunout příběh tisíce kilometrů daleko, stačí projít dveře nebo uskočit elektrickému výboji. Drama čtenáře nezmate ale pohltí. Mignola Hellboye používá jako louku vlastního osudu a staví mu do cesty nadpřirozené bytosti. Vedle duchů mrtvých námořníků, šamanů, mořských pan a houbových lidí je to ale také Baba Yaga nebo bohyně Hékaté.
Mignola otevřeně přiznává inspiraci světovým folklorem a způsob, jakým přirozeně váže hlavní dějovou linii Hellboye na mytologii, lidové pověsti nebo ruské byliny imponoval také uznávanému českému překladateli Janu Kantůrkovi, který nedávno zemřel letos v březnu. "Honza miloval komiksy staré školy, klasickou dobrodružnou literaturu i horory. A to všechno se v Hellboyovi snoubí. Honzovi byl Hellboy velmi sympatický také svým přístupem k řešení problémů a myslím, že i melancholií a rvaním se s vlastním osudem," řekl pro TÝDEN Václav Dort, ředitel nakladatelství Comics Centrum, který s Kantůrkem na hellboyovské řadě a dalších titulech spolupracoval od roku 2000.
Výjimečný je také Mignolovův kresebný rukopis - strohé linky a na kost ohlodaná kresba, z níž beze slov promlouvají i staleté reliéfy chrámů. V kombinaci se úspornými dialogy vzniká svébytná poezie. Výsledkem je elektrizující svět plný zaklínadel, proměn a kleteb, kde se realita v mžiku propadá do snu nebo halucinace. Hellboy je postmoderní dílo, které daleko přesahuje žánr akčního komiksu.
Mike Mignola:
Hellboy#5 - Červ dobyvatel, 144 stran
Hellboy#6 - Podivná místa, 160 stran
Comics Centrum, 2018
