Herec a impresário Vlasta Burian, který zemřel 31. ledna 1962 ve věku 70 let, je právem označován za krále českých komiků. Na jeho filmy chodily mezi světovými válkami i za protektorátu miliony diváků a pravidelně vyprodané bylo i Burianovo vlastní divadlo v Praze. Po osvobození se ale musel Vlasta Burian potýkat s obviněním za údajnou kolaboraci s Němci, která mu nakonec vynesla tříměsíční vězení, citelnou pokutu a také ústup ze slávy.
Burian se narodil 9. dubna 1891 jako syn chudého krejčího v Liberci, odkud se v deseti letech celá rodina přestěhovala do Prahy. Vyučil se sice obchodním příručím, více ho to ale táhlo na jeviště. Ještě před první světovou válkou se stal miláčkem publika v pražských kabaretech a už tehdy mu režisér Emil Artur Longen přisoudil přívlastek král komiků. Mistr improvizace se brzy uplatnil i před filmovou kamerou, díky které se jeho hereckým uměním mohou bavit diváci i dnes.
Od roku 1923, kdy měl premiéru Burianův první, ještě němý a dnes ztracený film Tu ten kámen, hrál tento mistr improvizace ve více než 30 snímcích. A z většiny z nich se právem stala klasika, jeho Anton Špelec, Hadimrška, Lelíček, Ducháček, Kryštof Rozruch (U pokladny stál) nebo černý pasažér (Přednosta stanice) spolehlivě baví diváky i po více než 70 letech. Konec Burianova života však příliš radostný nebyl, po odsouzení herec jen těžko hledal uplatnění.
Vyčítán mu byl rozhlasový skeč Hvězdy nad Baltimorem, v němž z donucení parodoval ministra zahraničí exilové vlády Jana Masaryka. Někdejší nadaný sportovec, který miloval tenis a v mládí byl brankářem fotbalové Sparty, se musel v 50. letech - až na výjimky jako bylo účinkování ve filmové pohádce Byl jednou jeden král - spokojit jen s podřadnými estrádami a večírky v závodních klubech. To se mu stalo osudným, zemřel totiž na následky nachlazení z jedné zájezdové štace.
