Lars von Trier posílá Willema Dafoa za Antikristem

Dánský režisér, scenárista a spoluautor manifestu Dogma 95 nasměroval po slzopudných manipulativních filmech Prolomit vlny a Tanec v temnotách a následných poutavých lekcích v antiamerickém smýšlení (Dogville; Manderlay) svou pozornost k ještě mocnějším silám, než jsou vypjaté city a Spojené státy. K Antikristovi.

Filmy autora, posedlého vytvářením koncepčních trilogií (Evropská trilogie; trilogie Zlatého Srdce; triptych Amerika-země příležitostí), takřka vždy vzbudí náležitou kontroverzi, ať už svým tématem nebo zvolenou formou (případně obojím). Nejinak tomu jistě bude i v případě snímku Antikrist, který začne rozličnými obsesemi sužovaný tvůrce natáčet v příštích týdnech Německu.

Dogma? Zapomeňte 

Novinka dánského experimentátora má být jeho návratem k hororovému žánru, což je skvělé i proto, že seriál Království zůstává Trierovým dosud nejpůsobivějším opusem. Antikrist pojednává o páru, který se uchýlí do lesní chaty, aby zde přivedl zpět k životu své mrtvé dítě.

Na scénáři se překvapivě podílel úspěšný a cenami ověnčený Anders Thomas Jensen (Wilbur se chce zabít, Blikající světla, Bratři), kterého Trier v minulosti za jeho psaní mnohokrát otevřeně kritizoval.

Senzaci vzbudilo dnešní ohlášení poměrně nečekaných představitelů hlavních rolí: ústřední pár ztvární vynikající americký divadelní a filmový herec Willem Dafoe (Poslední pokušení Ježíše Krista, objevil se i v Trierově titulu Manderlay) a britsko-francouzská herečka a zpěvačka Charlotte Gainsbourgová (21 gramů, I´m Not There).

Námět snímku, který nebude mít dle Trierových slov nic společného s principy a tvůrčí metodou hnutí Dogma, už teď dobře ilustruje povahu svého stvořitele: muž, který se podle vlastních slov bojí v životě všeho kromě filmování, si ve fikční realitě radostně zahrává se samotným ďáblem. Nechme se tedy překvapit, jak von Trier tentokrát dostojí svému heslu, že „film by měl být jako šutr v botě". Zatím to vypadá, že bychom z Antikrista mohli odcházet náležitě rozedráni.

Foto: trust-film.dk, Steffen Roth, Richard Brill