Ruští producenti byli kvůli problémům s financováním nuceni zmrazit až třetinu z rozpracovaných filmů. A stát chce nyní dotace soustředit na výdělečné či vlastenecké snímky.
Na plátna ruských kin se právě dostává velkofilm Admirál o osudu carského důstojníka: velkolepé bitevní scenérie se střídají s romantickými pasážemi o životní lásce admirála Alexandra Kolčaka. Ten nakonec skončil před popravčí četou bolševiků, proti nimž bojoval, aniž však za sebou zanechal hromady mrtvých jako jiní vůdci bělogvardějců. Důstojníci ruského válečného loďstva prý odcházeli z promítání pro generální štáb se slzami v očích...
| Může krize i pomoci? |
Producenti doufají, že krize vyčistí trh a že nehledě na potíže s natáčením se jejich zisky nesníží. Do branže se hrnou další zájemci, kteří jiná odvětví podnikání, třeba hru s akciemi, považují nyní za příliš riziková. Zatímco vloni investoři vložili do ruských filmů podle odhadů na 200 milionů dolarů, letošní částka je už prý až o polovinu vyšší.
Úzké hrdlo však představuje distribuce. Na poměrně malý počet ruských kin totiž připadá až příliš mnoho premiér, pět až osm týdně. To by se podle optimistů mohlo nyní změnit. V porovnání s jinými sektory může ruský filmový průmysl z krize vyjít méně pošramocen. Ale méně slibné projekty se opustí, uvedl šéf soukromého investičního fondu v kinematografii Nikita Trynkin v listu The Moscow Times. "Kino není drahá zábava, takže zájem o ni příliš neklesne," doufá Dmitrij Šmulevič, který řídí síť kin Luxor. |
Zdálo by se, že ruská filmová tvorba opět zažívá rozkvět: Rusové chodí čím dál tím častěji do kina, po celém Rusku bylo zrekonstruováno 1500-1600 promítacích sálů. Loni se v ruských kinech poprvé prodalo více než 100 milionů lístků. Do biografů přišlo desetkrát více diváků než v roce 2000, kdy se Rusko vzpamatovávalo z finančního krachu roku 1998. Pokladny ruských kin utržily v přepočtu okolo 11 miliard korun a více než čtvrtina připadala na vrub domácích snímků, které o deset let dříve byly s to prodat vstupenky jen za necelých 120 milionů Kč. Z 370 filmů, které se loni promítaly, bylo 85 domácího původu.
Teď však i stříbrné plátno pociťuje dopady finanční krize. List Kommersant v pátek uvedl, že producenti byli kvůli problémům s opatřením financí nuceni zmrazit až třetinu z rozpracovaných filmů, sedmdesát z přibližně 250 snímků, které jsou v různém stádiu výroby. U dalších se krátí rozpočet. Například přerušit natáčení filmu o Gogolovi byla nucena režisérka Natalia Bondarčuková, která "přešvihla" rozpočet a nesehnala další peníze. I stát, který na podporu domácí kinematografie ročně utrácel ekvivalent přibližně dvou miliard korun, seškrtal některým studiím dotace.
"Od jara jsme nedostali žádnou subvenci na celovečerní film," postěžoval si ředitel filmového studia v Jaltě Dmitrij Taran. Ještě loni za státní peníze točil dvacítku filmů.
Státní prostředky sehrávají v ruské kinematografii roli zdroje asi třetiny peněz. Teď však stát chce dotace soustředit na výdělečné či vlastenecké snímky.
Foto: admiralfilm.ru
