Bývala symbolem krásy a říkalo se jí Mona Lisa 20. století. Gina Lollobrigida byla postupně modelkou, slavnou herečkou, později začala úspěšně fotografovat a věnovat se charitě. Její nejslavnější filmy Krásky noci, Fanfán Tulipán, Zvoník u Matky Boží či Chléb, láska a žárlivost vznikly v padesátých letech. Původně studovala malířství a sochařství. V úterý dovrší úctyhodných 90 let.
Luigina Lollobrigida se narodila v malém italském městečku Subiaco, dětství strávila běháním po horách. Když se rodina přestěhovala do Říma, začala obcházet soutěže krásy, mimo jiné vyhrála Miss Řím a ve dvaceti byla třetí na Miss Itálie. A tak se z ní stala modelka a později herečka.
Prvním snímkem, který ji proslavil, byli Pozor! Banditi! u roku 1951. A další role v hitech Krásky noci a Fanfán Tulipán jí zajistily renomé hvězdy evropského formátu. Ve druhém z nich si zahrála po boku Gérarda Philipa a našla svou filmovou tvář nezkrotné živelné krásky s duší dítěte.
Následovaly veleúspěšné snímky Chléb, láska a fantazie (1953), Chléb, láska a žárlivost, Římanka (oba 1954) a postava cikánky ve filmu Zvoník u matky boží (1956) s Anthonym Quinnem.
Dokladem úspěšné spolupráce božské "Lollo" s jinými kinematografiemi jsou například americký snímek Italské prázdniny z roku 1961, britské drama Bezcharakterní žena (1964) či britská komedie Hotel Paradiso (1966).
Za roli zralé ženy od rány ve snímku Dobrý den, paní Cambellová (1968) byla dokonce nominována na Zlatý Glóbus. Přestavuje tu krásnou Italku Carlu, která od druhé světové války žila zároveň se třemi americkými vojáky. Žádný z nich ovšem nevěděl o existenci druhých dvou.
Od konce šedesátých let se Gina objevovala ve filmech jen sporadicky a vrátila k výtvarnému umění. Také úspěšně fotografovala, vytvořila kolekci fotek Paula Newmana, Salvadora Dalího či fotbalového týmu německé reprezentace.
Jednu z jejích soch mohli obdivovat návštěvníci EXPO ve španělské Seville: "Když tvořím, mám pocit, že hořím, cítím se pořád mladá a svěží. Možná proto v poslední době příliš nefilmuji," komentovala to.
Také vydala knihu svých fotoreportáží Italia Mia (1973), pro italský časopis Gente získala v roce 1974 exkluzivní rozhovor s kubánským vůdcem Fidelem Castrem, natočila i dokument o Indiře Gándíhové. Dokonce i kandidovala do Evropského parlamentu, ale neúspěšně.
V roce 1995 přijela Lollobrigida jako oficiální host na Filmový festival v Karlových Varech, kde předala Křišťálový glóbus Janu Svěrákovi za jeho vítězný film Jízda.
Dlouhodobě se také věnuje obchodu s módními doplňky a kosmetikou. V roce 2013 dala do dražby své šperky a výtěžek okolo pěti milionů dolarů věnovala na výzkum kmenových buněk.
"Nemyslet na krásu, milovat život a mít stále zájmy," zní recept na šťastný život této pozoruhodné ženy, která dlouhá léta spolupracuje s UNICEF a s organizací Lékaři bez hranic.
Ukázka z filmu Římanka (1954).
