Nejočekávanější německý film od Pádu Třetí říše z roku 2004 se v Mnichově právě vydává na předpokládané vítězné tažení německými kinosály. Jak už jeho název - Der Baader-Meinhof-Komplex - napovídá, půjde opět o filmový pohled na jednu z temných kapitol německých dějin.
Film Der Baader-Meinhof-Komplex se vrací k desetiletí krvavého teroru, který měla v 70. a 80. letech na svědomí radikální levicová organizace Frakce Rudé armády (RAF). Ultralevicoví teroristé zabili od počátku 70. let do roku 1993 více než 30 lidí. Zaměřovali se především na politické a hospodářské špičky tehdejší SRN, včetně generálního prokurátora Siegfrieda Bubacka a šéfa svazu zaměstnavatelů Hannse Martina Schleyera.
Původně novinářka Ulrike Meinhofová byla v roce 1974 za terorismus odsouzena na osm let vězení ve Stuttgartu, kde se o dva roky později oběsila. V roce 1977 byl nalezen ve své cele mrtev i Andreas Baader, který podle tvrzení vyšetřovatelů spáchal se svými spolubojovníky Gudrun Ensslinovou a Janem-Carlem Raspem hromadnou sebevraždu.
Snímek záhy doputuje i do Česka
Nový historicko-politický film má leccos společného s filmem Pád Třetí říše o posledních dnech Adolfa Hitlera - producenta Bernda Eichingera, obsazení populárních herců a hlavně obrovský prostor, který mu věnovala média ještě před jeho prvním uvedením.
Už teď lze označit film o organizaci levicových teroristů kolem Andrease Baadera, Ulrike Meinhofové a Brigitte Mohnhauptové za kontroverzní dílo. Do dnešní premiéry jej přitom vidělo jen pár vybraných novinářů, kteří však měli zakázáno psát o tom, co viděli. Film vstoupí celoplošně do německých kin 25. září. Mimo Německo jej mohou mezi prvními vidět i čeští diváci na přehlídce německy mluvených filmů Der Film, jenž se v Praze, Brně, Olomouci a Uherském Hradišti uskuteční počátkem října.
Od filmu Der Baader-Meinhof-Komplex nejspíš nelze očekávat, že se stane uměleckým klenotem v pokladnici světové kinematografie. Podle německého tisku však jde o řemeslně skvěle odvedenou práci. Dnes byl film nominován jako německý kandidát na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.
Diváci uvidí hodně krve
Týdeník Stern konstatoval, že jde o "solidně udělaný film", ale "žádné zjevení filmového umění". V tom se shoduje i se zpravodajským týdeníkem Der Spiegel, který se směl filmu jako jediná tiskovina před mnichovskou premiérou věnovat obšírněji. Autorem stejnojmenné knižní předlohy ke snímku je přitom bývalý šéfredaktor Spiegelu Stefan Aust.
Der Spiegel mimo jiné tvrdí, že jde o realistický film bez "milých" teroristů, s nimiž by se člověk mohl identifikovat. Autentické jsou prý také dialogy, které byly pokud možno převzaty z dochovaných písemností a dokumentů. Producent filmu Eichinger však rovněž v rozhovoru pro Spiegel diváky upozorňuje, že "uvidí hodně krve" a "velmi mnoho bolesti v drsných obrazech". Vraždy prý nejsou ukazovány jen pohledem pachatelů, ale také jejich obětí.
Z rudých filmových plakátů, které v posledních dnech zaplavily ulice německých měst a z kusých informací v médiích je patrné, že film režiséra Uliho Edela (My děti ze stanice ZOO) má všechny předpoklady k tomu, aby se stal trhákem. Prakticky ve všech hlavních i vedlejších rolích se objeví oblíbenci německého filmového publika. Šéfa teroristů Baadera hraje Moritz Bleibtreu, ve světě známý z filmů jako Klepání na nebeskou bránu nebo Lola běží o život. Hvězdami jsou i představitelka Meinhofové Martina Gedecková (oscarové Životy těch druhých) a především Švýcar Bruno Ganz, představitel Hitlera z Pádu Třetí říše, jenž se tentokrát proměnil v někdejšího šéfa Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Horsta Herolda.
Foto: Constantin Film
